ROZPOJOVÁNÍ

úžasnej text... ukládám si... strašně dlouho jsem hledala ty spřízněné duše navždy, kdykoli, za jakýchkoli situací... až jsem ji jednoho dne našla, jsem to já, já musím být sama se sebou v pohodě, jinak nemohu fungovat... nevyřeším ani bolest světa, ani bolest svých nejbližších, ale vyřeším tu svou... kdykoli... a pokud budu já v pohodě sama se sebou a nenechám se vyčerpávat mohu být pro ty ostatní, kterým vždy ráda budu kotvou, ale nemohu si je přimalovávat, musím brát vše tak, jak je... a nebrat si osobně věci různých původů... pracuji na tom a mohu říci, že ať se mi občas nedaří, jsem vděčná a učím se... vždy se budu učit... po dlouhé odmlce jsem naskočila do práce, do úplně nového odvětví, které byť je děsivé mně je v něm dobře... začala jsem od nuly a i kdybych na ní už navždy měla zůstat, budu na tom startu šťastná, vděčná a platná... nejen sobě... jeden na světě nezmění spousty věcí i kdyby sebevíc chtěl... ale co může? může být u toho a může být platný, třeba jen jedním slovem... jiným i sám sobě... dnes vím jediné, zvládneme to, cokoli... jen jde o úhel našeho pohledu...

04.05.2018 23:30:52 | zelená víla

...Vílko zelená,díky za tuto reakci.......přesně si vyjádřila to,co
je v určité podobě aktuální pro mě,byť jsem starší......Ji./úsměv/

08.05.2018 19:22:20 | jitoush

Užívám si Tvou reakci a děkuju za ni! :-) Napsala jsi to moc výstižně a přesvědčivě :-)

05.05.2018 11:04:21 | Amonasr

Tak si říkám, že jsem odhodlaná až až :-)

04.05.2018 19:57:06 | básněnka

A to je určitě moc dobře… :-)

05.05.2018 11:03:47 | Amonasr

Ami........kruci. nejdříve jsem četla, pak poslouchala......a je to zase tady....vzlínavé od chodidel až po vršek hlavy...úzkost. z rozpojení. mně se to nějak nedaří. kolikrát bych chtěla být opravdu v jiné galaxii a čím jsem starší, tím to snáším hůř...někdo mi napsal že mám rozervanou duši. asi jo. vlaje jako bílé fábory na lopatách větrných mlýnů a mává do kraje....moc krásně jsi to vystihl.jen - doufám, žes to myslel všeobecně a Tebe samého se to netýká **ST**

04.05.2018 12:32:55 | Anděl

Můžu se opět jen opakovat – máš nevídanou schopnost empatie, Anděli :-) Děkuji i za poslední poznámku, je to od Tebe milé – a neboj, momentálně se mě to naštěstí netýká ;-) Ovšem v životě jsem to už párkrát prožil, i když spíš v „přátelských“ nebo obchodních vztazích než naštěstí partnerských. Někteří lidé se sociopatickými povahovými rysy jsou všechoschopní manipulátoři, často bohužel navíc i s charismatem, které člověka někdy „zaslepí“. Vystřízlivění je pak o to horší, čím hlubší vztah si s někým takovým vybudujeme – a to jsem nejméně dvakrát v životě zažil poměrně hodne natvrdo, byla to pokaždé velká škola života. Naštěstí mě ani v jednom případě nezabila, snad mě tedy naopak posílila :-D Ale ve svém blízkém okolí jsem mohl pozorovat i podobně defektní partnerský vztah - prý se to občas stává určitému typu žen, které se nedokáží vymanit třeba ze vztahu s násilnickým alkoholikem. Můžu říct, že je dost frustrující být něčemu takovému třeba jen poblíž a být naprosto bezmocný, protože komu není rady, tomu není pomoci… :-(

05.05.2018 11:02:39 | Amonasr

Ami...ono je to složité...kolem dokola..všechno....jendou Ti možná něco budu vyprávět...možná...

06.05.2018 11:09:43 | Anděl

Jasně, Anděli - rozhodně ale nechci nic vyzvídat... ;-)

06.05.2018 20:46:05 | Amonasr

... koloběh života ...
... tělo na zemi ...
... duše v galaxiích ...
... mimochodem kde je realita? ...
... třeba právě v našem rozhodnutí ...
... a ta přitažlivost ...
... zázrak? ...

04.05.2018 09:02:09 | Marcella

Děkuji za pěknou znělou reakci :-)

04.05.2018 09:23:21 | Amonasr

:-( máš pravdu, Amonku, ST.

04.05.2018 07:03:19 | Fany

Díky za srozumění, Fany ;-)

04.05.2018 08:56:48 | Amonasr

:-)

04.05.2018 19:20:22 | Fany