XVII.

Vydrž ještě chvíli,

neodcházej.

Co kdybychom se skryli

v zákoutích noci?

Tolik si přeju, aby

ten večer trval navždy.

Jsem jenom člověk, slabý

a bezmocný, vězeň toku času.

Ale dnes můžu ti dát

víc než kdokoli jiný.

Musíš jen nebát se brát!

Brát, dokud zbývá mi dostatek sil.