Paralelní světy...

Jak se dnes máte Aničko?

Ále akorát jsem se vrátila z lyžování a bolí mi strašně noha. Přisedá a berle si ukládá vedle mě. Manžel ještě lyžuje, nežašla bys pro něj? Aby trefil?

Ano, půjdu pro něj, nebojte já ho přivedu.

Je na sjezdovce, upřesňuje.

Dobře, půjdu pro něj.

V tu chvíli cítím ránu do zad, au, otáčím se a vidím, jak berle padá na zem

Anička se usmívá a hrubě pronáší

Ty, ty nikam nechoď, ještě by tě vojel!!!

 

Sedám si na židli a protahuji záda.

Směju se

 

...

 

Paní Aničce je 86 let, její manžel 20 let nežije

Au

Bolí Vás něco Evi? Ptá se bezelstně Anička.

Nene, jen se protahuji.

Půjdeme?

Ano, půjdeme

 

...

 

Psí slečna ulehá k panu Jiřímu

Jiří nemluví už tři roky

momentálně se usmává.

Psí ho olizuje

a on blaženě mručí a strká ji ruku do uší.

Oba dělají, co nejraději.

Okamžik tichý

 

...

 

Děti se přeci nebouchají, co myslíš?

Ptám se dcery.

Bouchají!!!!

Nekompromisně odpovídá, bouchají, když dělají, co nechci!

Chodila do školky s holčičkou s daunowým syndromem.

Ne, to se nědělá,

beru ji do dětského domova k Marušce, hladí ji, jééé miminko, mami,

miminko

 

Je nemocná, jako je Adéka ve školce

bouchla by jsi ji?

Ne, mami, ne.

Tak vidíš, nikdo se nebouchá.

přikyvuje hlavou

 

...

 

Máš zvláštní výraz?

Jaký?

Jako bys viděla ducha.

Teto Evo?

Ano?

Dáš mi pusu?

Dám

 

...

 

Chceme poznávat jiné světy, jsme unaveni tím, co žijeme, chceme změnu.

Tak to udělejme.

Ponořme se, do čehokoli z čeho máme radost

Teď

 

 

Mlčím a dívám se, už mi není dvacet, ale nejsem stará.

Nezáleží na tom, protože

umím mlčet, být v tichu a dívat se.

 

Často se ptáme

a proč?

Dohadujeme se sami se sebou

A proč ne?

 

...

 

Koho jsi viděla?

 

...

 

Představ si cokoli a budeš to mít

Sni cokoli a budeš tím

Věř si

víš a umíš víc, než si myslíš