Svůj

Svůj

Anotace: Další báseň

Sbírka: Má filozofická chvilka

Nadávej mi jak chceš, já budu svůj,
žádný pejsek na vodítku tvůj.
Jak vlk svobodně víti,
jak orel roztáhnu křídla, ukážu ti.
Že já si okovy nenechám dát,
to raději si hlavu nechám sťat.
Že jsem člověk který umí milovat,
smát se, zpívat i plakat.
Že umím se smát sám sobě,
tak nezáviď že to nejde tobě.
Že umím kohokoliv milovat,
a ne jen za prachy tancovat.
Že zpívám i když mi to nejde,
že mě někdo uslyší, co na tom sejde.
Že umím plakat, neznamená že nejsem muž,
Něco prostě bolí, jak v zádech nůž.
Tak slyš znovu osobo v okovech,
já mám svůj života běh
Autor Discord, 29.12.2018
Přečteno 357x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Misericordia. Já zase četla něco jinýho. Nenechám si na hlavu chcát! Hezký. Jenže, kdo je ta kráva? Rozebereme si to. Už jsem pochopila, že jsem kráva. Zkrocena ve zlém i dobrém. Toť úděl mužů. Tak si ji zkroť, VOLE:) Více na: https://www.cbdb.cz/kniha-36640-zkroceni-zle-zeny-the-taming-of-the-shrew

29.12.2018 15:07:24 | clafoutis

líbí

Pardon, ale asi jsem nepochopil váš komentář, jak kráva? Koho si zkrotit? Ta to báseň je o tom že si nenechám od nikoho kecat co mám dělat, když jim vadí jaký jsem a kdo jsem.

29.12.2018 15:21:01 | Discord

líbí

Aha, možná jste psal jen o sobě. Já myslela, že jste dva. To nevadí... hih

29.12.2018 15:23:15 | clafoutis

líbí

:)

29.12.2018 15:25:03 | Discord

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel