COOL JE VŮL
COOL JE VŮL
COOL JE VŮL
ďábel je pokušitel
přitahuje a svádí
neklid je atraktivní
omamuje touhou
po rychlé závrati
slast zprvu za pětník
než lehce zadrápkne se
pak vymáhá stále víc
do masa hlouběji zatíná se chtíčem
k ukojení své pažravosti
bezedné
žádá si víc
mnohem víc a ještě
nikdy nemá dost
dychtivě bavit se do zemdlení
třeba až k smrti se ubavit
kdy smích zkamení v zoufalé křeči
ve vytřeštěném šklebu
víc od bolesti než od úlevy
konzum zachvacuje
každého kdo upsal se mu krví
která se mění v snadné prachy
páchnoucí hnojem vyleskané bídy
z bavičských modelů vlezlých střihů
ďábel je pokřivený růst
zatímco božská harmonie
se topí v toporných překladech desatera
do politických sloganů
eskamotérů bez nejmenších zábran
lacině pouťová je zkratka do pekel
mnohem těžší pak cesta ven ze srabu
metastázemi zasviněných duší
není spásy v reklamních terapiích
nabádajících k faustovskému egoismu
po snadném přivlastnění krásy a věčném uvěznění mládí
ďábel je navenek atraktivní
rafinovaně provokuje a podmanivě svádí
aby krvavým úpisem triumfoval
nad těmi kdo s výrazem blažených idiotů
s vlastní hloupostí jsou největší kamarádi
Praha, 13.4.2019
https://www.youtube.com/watch?v=ZGAPhn8YDuw
Komentáře (16)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
https://www.youtube.com/watch?v=s-4ZTsYObv8
14.04.2019 13:02:17 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Ďábel je v nás, jako vše ostatní... oddávaj se čemukoli, nes následky za cokoli... žij, dýchej, šťastný buď... co víc? Nikdo to za tebe neudělá...
14.04.2019 03:13:19 | zelená víla
Ďábel bezesporu existuje, odkud by se jinak brala všechna ta pokušení...? Nakonec ale stejně zjistíme, že toho stačí málo, aby byl člověk šťastnej...a není to o nákupech
13.04.2019 23:37:13 | básněnka
Ano, s ďáblem si pohráváme neustále všichni a je jen na každém z nás, nakolik mu kdo podlehne. Doba je bohužel nastavená tak, že čím dál agresivněji pohání lidi k hledání štěstí především v konzumu (hybatelem kapitalismu je prostě honba za ziskem, jinak to nejde), dokonce i umění se čím dál víc komercionalizuje a místo, aby člověka kultivovalo a nutilo ke kritickému myšlení a rozvíjelo jeho emoční hloubku, stává se podbízivou a čím dál povrchnější zábavou a dělá z jedince ještě většího imbecila, než jakým by při troše větší soudnosti musel nutně být. Každý si ale může najít své ostrůvky pozitivní deviace - možnost volby naštěstí stále ještě existuje, jen to není tak pohodlné, jako se nechat stádně oblbovat. Někde jsem ale zaslechl, že ke stádnosti odjakživa tíhnou zhruba dvě třetiny populace, že je to víceméně konstantní poměr v jakékoliv společnosti, součást jakéhosi neměnného genomu lidstva. Takže ty dvě třetiny jsou zkrátka bezpečná cílová skupina pro manipulátory za každých okolností - s tím je třeba zkrátka počítat a je zbytečné se nad tím čílit. Raději se radujme, že ta zbylá jedna třetina se také nezmenšuje a že na Literu a v podobných enklávách je ten poměr možná i opačný :-))
14.04.2019 12:38:57 | Amonasr
Autor píše: "hybatelem kapitalismu je prostě honba za ziskem, jinak to nejde"
Vážně by mne zajímalo, co-kdo je hybatelem socializmu, třeba toho Chávez socializmu 21.století, viz článek Zchudlá revoluce, příloha "Pátek" LD).
P.S. Mne můžete oslovit po celý den. Tedy pokud Vám nevadí, že po nocích brouzdám na CNN, nebo třeba BESSA-center (téma Izrael-Sýrie-RF).
Třeba pan Koryntka je omezen od sedmi do dvaadvaceti, ten to má s komunikací horší.
Vůbec je to na LITERu s podivem (jinde nefiguruji). Když dám někomu repliku, předpokládám, že doplní svoji myšlenku a uzavře odpovědí diskuzi.
14.04.2019 16:35:18 | Lesan
Na to zatím ještě nikdo nepřišel, proto všechny experimenty s pokusem zavést "socialismus" jako alternativu kapitalismu zatím skončily zákonitě nezdarem, protože se jednalo z ekonomického hlediska o voluntaristické nesmysly (o politice nemluvě). Kapitalismus podle mne zatím ekonomickou alternativu nemá, má jen různé vývojové fáze, kdy zespolečenštění výrobních prostředků probíhá evolučně (ona proslavená klausovská slepá ruka trhu už v čisté podobě také dávno nefunguje - byla hluboko za zenitem, už když ji slovně vytruboval, ale praktickými kroky přitom sám popíral). To pochopila podle mne v jisté fázi Čína, která má, zdá se, v současné době ekonomicky nejefektivnější model polostátního kapitalismu, i když politicky je stále ještě "komunistická" (ve smyslu vládnutí jediné strany, zatímco v USA například vládnou celé dvě, byť od sebe téměř nerozeznatelné), což je podle mne jistý dějinný paradox, jehož vývoj si netroufám odhadovat. Moderní kapitalismus se neobejde bez stále větších zásahů a regulativů nejen ze strany států, ale stále víc i nadnárodních institucí, které jsou ale za zrychlujícím se vývojem technologií a nadnárodních ekonomických forem stále nejméně o krok pozadu se všemi z toho vyplývajícími turbulencemi.
To, že jsem napsal, že v kapitalismu to jinak nejde, bylo konstatování faktu bez emocionálního zabarvení. Nejsem "utopický socialista", jak jsi nejspíš z toho usoudil - na hlubší diskuzi to ale pochopitelně zde na Literu není. Snad Ti to tedy takto ode mne postačí.
P.S. Omlouvám se za tykání, ale nechci měnit zdejší zavedené literské zvyky. Částečně z pohodlnosti, protože bych v tom měl brzy zmatek, abych si pamatoval, kdo vyžaduje vykání ;-)
14.04.2019 17:10:02 | Amonasr
Nemůžeme se na ničem v politice shodnout, což je dobře. Tak to má být.
Tykání mi nevadí. Já jsem tady omylem na návštěvě z devatenáctého století. Ostatně to píšu pravdivě v profilu. Dříve jsem si říkat pravdu nemohl dovolit, neboť nejde o milosrdnou komoditu. Dnes je to jinak. Jde o výsadu přibývajících let.
14.04.2019 23:25:20 | Lesan
Slovíčko „nemůžeme“ bych osobně raději nahradil slůvkem „nemusíme“, a to je skutečně dobře. Mám řadu kamarádů, s nimiž se naše názory na politiku tu více, tu méně rozcházejí, ale to nám nezpůsobuje žádná meziosobní traumata a není to základem žádných malicherných animozit. Ale to bude asi tím, že mezi dogmaticky netolerantními jedinci si prostě kamarády nevybírám. Tam, kde je v diskuzích až podezřelá názorová shoda, vidím spíš nebezpečí černobílého či příliš jednostranného vidění světa, a to mi blízké nikdy nebylo – kritický odstup (nejen) od politiky je myslím mnohem užitečnější.
Pokud jde o 19. století, to se jistě z dnešního pohledu může jevit jako určitá idyla, svět nebyl nejspíš tak komplikovaný a těžce srozumitelný, lidé možná byli i obecně šťastnější, protože to své štěstí hledali většinou asi jinde než v obžerství a hromadění zbytečností (neměli na to), uměli si možná víc vážit podstatnějších hodnot a obyčejně, nekomplikovaně se z nich radovat. Nicméně chleba byl vždycky o dvou kůrkách a čas vrátit nelze – 21. století je realita a nostalgie po minulosti, zvlášť té, kterou si nějak idealizujeme, může být sice příjemná, ale reálně žít můžeme jen v přítomnosti…
15.04.2019 10:50:11 | Amonasr
i každý z nás se za příhodných okolností sám sobě se může stávat ďáblem, aniž to tuší...inu tak-to je ten věčný faustovský model v nás odpradávna zasutý...:-D*
13.04.2019 22:43:45 | Frr
Přesně tak, Jiří :-)
14.04.2019 12:18:27 | Amonasr
Ten který je v nás,je větší než ten který je ve světě...
Ten,který je v nás,ďábla přemohl.
14.04.2019 12:43:11 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA