znám jedno místo
voní tichem
a oloupaným žárem skal
sem cestu nezná
ten ze stínů
co kdysi chladem
kámen potrestal
poušť vládne
silná v každém zrnku
plíživě snídá hnědou zem
pahýly stromů jak vzácná trofej
sypou se, křehké
s dotykem
závanu větru z otevřených kamen
dávno sem nevede žádná z cest
pár kostí, bílých
navždy šeptá
jít sem.. poslední
ze špatných gest
Jste dobrý i ta poušť jen tak dál vaše poezie tu opravdu chyběla protože je fakt dobrá ;)
18.04.2019 20:56:14 | xoxoxo