šel jsem po okraji bouřky
šel jsem po okraji bouřky
šel jsem po okraji bouřky
městem a bezmála už svítalo
jepice
které se za večera vrhaly
po stovkách
do záře výbojek
po tisících
umřely
nějaký ožrala rozmlouval na mostě
s mladou
unavenou flundrou
šel jsem po okraji bouřky
městem tápajících minut
okamžiků
a všichni slušní lidé
dávno spali
kdo by se nadál
že najdu na chodníku
své staré sny
sbalené do uzlíku
https://kvaj.blogspot.com
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
.....ta haiku způsobila,že jsem si všimla i toho ostatního,líbí se mi
Tvá poezie......umíš vykreslit atmosféru i ve "všedních" situacích,
to "něco"je za tím.......jako ve fotografii.....jak jsme tuhle o tom
"mluvili".....Ji.
18.05.2019 15:19:10 | jitoush
Jsem rád, jestli se mi daří vykreslit atmosféru i ve "všedních" situacích,
to "něco"je za tím, protože bez toho by moje básničky nebyly o ničem. Psát poezii jinak moc neumím.
18.05.2019 20:01:28 | kvaj
ta je chvějivá....aniž vynucená silným výbojem obrazů...takových si vážím a mám je rád ST* :-D*
24.04.2019 23:28:06 | Frr
:-) Je dobré nalézti své sny.. :) A něčím novým naplnitpláčem a slzamitřeba smáčené, mokré dny nebo jen tak prostě prostor kolem sebe :) ... :)
24.04.2019 23:06:31 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Děkuji ti, Lenko. Něčím novým naplnit prostor - to je hezké.
25.04.2019 07:24:34 | kvaj
....Žít.... :-):-) :-)
25.04.2019 09:50:59 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA