BOLEST A VDĚK
BOLEST A VDĚK
BOLEST A VDĚK
dostal jsem balíček dopisů
mých vlastních
psaných před víc než třiceti lety
mému nejlepšímu kamarádu
když bojoval s rakovinou
nevyhrál
a já tak prohrál s ním
s bolestí z nejsilnějších
čtu si ty dopisy
a objevuju v nich sám sebe
tak
jak jsem se už v mnohém zapomněl
jak zvláštní je to pocit
vnímat se téměř cizíma očima
v návratech do zákrut spojitě plynoucího času
nic nelze vrátit zpět
jen svoboda myšlenek je zázračně nespoutaná
když unáší mě napříč existencí světů
bolest se tiše přetavila v pokorně osudový vděk
za ten závratně bezhraničný let
za každou reinkarnovanou větu
Praha, 5.6.2019
https://www.youtube.com/watch?v=-tPcc1ftj8E
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Člověka až časem rozkolísá ten odesilatel... ze sebe samého. Lepí stále ostré střepy vzpomínek.
Ale stejně je nejhorší ten čas neodeslaných dopisů.
Empatické obálkové verše bez známky s polepem. To je tak, když člověk ve stesku polkne i hořkou slinu.
05.06.2019 22:37:15 | šerý
......z doby,kdy jsem byla trempíř a "skaut"mám své cestovní deníky,
kam jsem zapisovala ty naše cesty,ale i myšlenky.....je to zajímavá
sonda do sebe sama,člověk může zjistit,zda se "vyvinul",objeví se
obrazy jiných i sebe sama......vnitřní zákoutí...
05.06.2019 18:41:01 | jitoush
Já si nic takového nikdy nevedl - jako bych právě objevil kus takového deníku, o němž jsem ani netušil, že jsem ho vůbec psal... :-)
05.06.2019 21:34:05 | Amonasr
Osud je ( někdy) hrozně nespravedlivý, zkráceně k...
05.06.2019 17:55:36 | SOBEC
Jj, v životě lidském je možné se nadíti čehokoliv, snad právě kromě spravedlnosti. Ta je doma jen v pohádkách... ;-)
05.06.2019 21:30:54 | Amonasr