JINÝ
odjakživa jiný
aniž by o to stál
nerad se navenek lišil
už odmalička
a přece
jenom takový divný pocit
bez pátrání po příčině
jiný smích
jiná trápení
jiné radosti
kdo tohle může znát
ty myšlenky
že nepatří sem ani jinam
všude jen osamělý
ne zrovna smutný
jak mnohých bylo zdání
jenom tak divně sám
uprostřed souputníků
ačkoli jimi přijímán
byl jim za to vděčný
tak zvláštně ostýchavý
že budil respekt spojený s náklonností
aniž by tušil proč
chránil i byl ochraňován
neublížil by kuřeti
ani na něj si však nikdo nedovolil
zrozený k osamění
i v tom nejskrytějším citu
pro nějž by se bez váhání rozdal
jak pro nic jiného na světě
jednou provždy jiný
bez příčiny
co když je ale každý podobně stejně sám
a jenom proto šťastný
že o své samotě ani neví
že ji nevnímá
Praha, 12.8.2019
https://www.youtube.com/watch?v=4wrNFDxCRzU
Někteří si samotu užívají a někteří se jí bojí, protože by si možná všimli, že i když jsou mezi lidmi, jsou vlastně sami. Pěkná úvaha :-)
14.08.2019 20:08:08 | vlnka
Teda Amonasre, teď si mě teda uvedl do rozpaků, takhle pěkně o mě ještě nikdo nic nenapsal ...:-)
14.08.2019 04:14:46 | Blázen
Stejně jsem pochopil a vnímám, jak pode mnou Tvbm.
Madeirská, moje babička z Machia, byla přímo vzorem jinakosti a nositelkou privátního smutku
. Jako vdova se živila rutinním odchytem zmijí a následným odebráním jedu pro vykup pro farmaceutický průmysl. Znala skvěle mapu hvězdné oblohy, neodmítla sklenku Madeirského Blendy's. Dokázala opravit lodní motor, výtečně pekla Bolo, měla pročtená filozofická díla G.W Hegela a F. Nietzscheho. Dobře malovala a milovala poezii F.G Lorci (a já to zdědil po ni.)Znal jsem ji jen mlhavě. Permanentním smutnila a hovořila ke mně... a já jí vůbec nerozuměl. Pamatuji jak jsme spolu hledali na pořeží velmi ojedinělé oblázky s modrými pihami, které jsem si v posteli dával pod polštář. (Prý když Hospodin prosévá za svítání noc a modré nebe.)
Ale byla "zvláštní" povahou. Introvertní a kolem sebe šířila zónu za kterou nikoho nevpustila. Přesto pomáhala opuštěným matkám s dětmi. Matka mi říkala, že se v ní nikdo nevyznal. Možná právě i tím byla vážená a požívala výsadu preventivního respektu. Někdy to mají "odklonisti" těžké. Ale na druhé straně se může ta JINAKOST zúročit.
14.08.2019 01:14:10 | šerý
Taky jsem byla nějak...jiná, když to vezmu retrospektivně, jsem za jinakost moc ráda :-)
13.08.2019 20:30:57 | básněnka
Každý jsme jiný.:-)
13.08.2019 17:54:01 | Lighter
Někdy stačí málo, aby byl člověk "jiný"...
Jiný... lze chápat i jako vyjímečný. :)
13.08.2019 15:39:46 | Dreamy