~~~~~~~~
Scházel mi jako
k hrnečku podšálek
nebo jak skřivan
co s podzimem
letěl do dálek
scházel i jako inkoust
do plnícího pera.
A bez tebe jsem být
sama nechtěla.
Hrneček
bez podšálku
ten lehce obejde se
skřivánek
domů do hnízda
s jarem navrátí se
psát plnícím perem
už přece nemusím
tak proti samotě
si někoho
asi vymyslím.
Třeba toho Kašpárka
co zvoní rolničkou
úsměv mi vyloudí
veselou písničkou
provázky však
jako z loutky
nikde nevidím
a naftalín z krabice
ten taky necítím.
A proto
s pohádkou se loučím
buď zdráv můj Kašpárku
pak hledám hrneček
k jinému podšálku
skřivánka najdu
i v zimě „na obrázku“.
A já?
Ráda si počkám
na tu pravou lásku…
~~~~~~~~~~