s rozmazanou skutečností
hledám vhodnej rytmus
pro nádech
a zalarvován v nejistotách
si uměle vytvářím odpovědi
jaký to bylo a jaký to bude
klinicky němej
setrvávám na nule poznání
a potěšen gulášovou polívkou z pytlíku
to zkouším dál
Líbí se mi ta sebeironická "věcnost" Tvých závěrečných point, které se ani jako pointy netváří a předchozí osobité metafory zbavují byť jen nádechu případného patosu, pokud by ho tam chtěl čtenář třeba jen koutkem oka zahlédnout. Takové nečekané "shazování" do reality všedního dne, které na mě působí spíš jako obranný mechanismus proti cyničnosti současného světa. Originální a pro mě sympaticky svérázný styl, který vnímám jako pravý opak oněch tak módních sebepředváděcích póz u některých současných básníků... :-)
09.12.2019 15:51:29 | Amonasr