VABANK
VABANK
VABANK
občas tě něco nutí hrát vabank
někdy je z toho i těžká prohra
život by jinak ale neměl grády
a sotva by ses k sobě dobral
Praha, 25.12.2019
https://www.youtube.com/watch?v=9n8kLHqtB-c
Komentáře (22)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Čekám na ten vzestup...a pořád nic. Ale já nikdy nevyhrávám. Tak nějak jsem si na to zvykla, a snažím se odvyknout. Sebevědomí...to chybí. Jak se mám naučit být sebevědomá? to bych potřebovala. sebevědomí a arogance jako protiklad k tomu, co nyní jsem...kdoví, zda to doba vyžaduje...
26.12.2019 19:59:48 | Anděl
Co na to napsat, Anděli? Snad mít se víc ráda taková, jaká jsi. Opravdová sebevědomí se myslím dosahuje tím, že člověk se smíří sám se sebou a netrápí se všelijakými pochybnostmi víc, než je zdrávo. Ovšem arogance není výrazem sebevědomí, ale naopak slabosti, tak s tím raději ani nekoketuj ;-)) A pokud jde o dobu, ta se sice nyní vyznačuje zvýšenou agresivitou a cynismem, ale to je jen odrazem jejího komplexu méněcennosti a bezradnosti - také by měla být víc sebevědomá a byla by pak i přátelštější, nemusela by si nic dokazovat kopanci do všeho kolem sebe. Tak jí to zkoušejme připomínat, třeba to časem i pochopí... ;-)
27.12.2019 16:02:45 | Amonasr
To je pravda krutá, vabank "dát " či né,
nikdo neporadí, rozhodnutí nemilé.
Jak dlouho s ním čekat. . .
sspěchat či nespěchat, jj "^ST^" ;-)
26.12.2019 10:49:24 | jenommarie
Jj, je to většinou na hození si korunou... ;-))
26.12.2019 16:50:06 | Amonasr
Jen aby padla správná strana ;-)
26.12.2019 18:08:06 | jenommarie
V tu chvíli ještě nevíš, že to má smysl. Pěkné zamyšlení:-)
26.12.2019 09:21:10 | vlnka
Přesně tak! Kolikrát se to zjistí při zpětném ohlédnutí třeba až po letech :-)
26.12.2019 10:33:07 | Amonasr
S úrodou i "námel."
Tak to bývá. Člověk je věkem stále opatrnější a do rizika jde alespoň s trochou reálným předpokladem. Ale když jde do toho, tak už se pere s osudem - jiného nezbývá.
Zrovna nedávno jsem závodil s vnukem v běhu pozadu. To mělo grády. To víš, já starý sportovec jsem ho trhl a běžel s náskokem do pomyslného cíle. Nějak jsem ale škobrtl o obrubník a svalil se podél cesty do křoví. Hlahol mladých a okolo procházejících. Naštěstí jsem si trochu jen narazil loket a za ten humorný skeč s následnou švandou to stálo.
Ale já to nevzdávám a už jsem si z vnukem domluvil, že spolu vylezeme na pořádný strom. (Ještě nemáme termín.) Budu jej jistit a polezu za ním v závěsu. Ale potom si vylezu ještě sólově výš. Já mu dám, mlíčňákovi. Jeho táta (můj syn) to už ví. Je to tajný!
Jeho mamka nemá vůbec pro chlapský hry pochopení a už mi podobné akce "vytmavila." Vyrostlo by z něho nemehlo - no né? Asi si budu muset koupit nějaké minerály a potrénovat. Do odpisu do starého železa... tůdle! Tihle mladičcí od počítačů?
Nu nějak jsem šel u tebe do rizika dlouhého blábolení. Ale prima námět... a raději už končím.
26.12.2019 01:31:45 | šerý
Díky za úžasné rozvinutí námětu, vidím to přímo v barvách - a budu vám držet palce, ať se vám fakt nic nestane! ;-))
26.12.2019 10:31:57 | Amonasr
Samo sebou že vše dobře dopadne. Nejsem zase takový nerozuma. Kdo by také neochraňoval rodinou krev! Ale okysličovat se musí a být vystrašený z každé věci, kterou jsme dělali v chlapeckém věku běžně? Být jednou Mužem něco obnáší.
26.12.2019 12:50:47 | šerý
...zpátky na stromy v tom nejlepším slova smyslu.....držím palce Šeráčku...prarodiče jsou od toho,aby do všeho toho výchovného dění přidávali to správné kořeníčko a ochutili život bez bázně a hany....
.....to jsme lozily i my holky..../smích/.....na stromy i jinde...
...dobrodrůžo musí být...Ji.
26.12.2019 18:29:44 | jitoush
Tak, Jitulko. Díky za sdílenou osvětu! Vždyť to s mlaďouchama myslíme jen dobře, viď.
27.12.2019 02:03:32 | šerý