Muž
Muž
Anotace: ...
můj muž je stár
má dlaně plné soli
do jeho očí chodí slunce spát
a jenom sedí, tiše sedí
na našem neupraveném dvoře
a zapomněl se smát
můj muž je stár
slova se vytratila z úst
a nikdo už je nikdy nenalezne
čas vsadil jeho tělo do okovů
jenom se dívá do kraje
a umírá tak něžně
můj muž je stár
nezná už moje jméno
ani své, absolutní rým
s nicotou, která požírá jej...
a láska? láska odumírá
spolu s ním
Autor RyxiraAmyGinger, 26.12.2019
Přečteno 298x
Tipy 16
Poslední tipující: Dávid, jitoush, Amonasr, Kapka, Helen Zaurak, jenommarie, Frr, šerý, m.n. - čas od času
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
..zajímavá báseň...ten kontrast tématu a Tvého věku.......Ji.
Ale Ty si vždy měla tak nějak zvláštně postavené...zasmušilé básně,že bych
si představila nějakou "starou"duši.....myslím to v dobrém.....a chápu to
....po svém......Ji./úsměv/
27.12.2019 18:05:00 | jitoush
Nevím, jestli mám starou duši, každopádně veselé básničky ode mě asi nikdy "nehrozí" :D
Děkuji :).
30.12.2019 10:24:03 | RyxiraAmyGinger
Výtečně zpracovaná, noblesní poezie, moc děkuji, ráda jsem četla! :-)
27.12.2019 09:11:43 | Helen Zaurak