Zkouším to dál

Zkouším to dál

 

Od dětství,

od útlého věku.

Toužil jsem,

prokázat se světu.

 

Tehda,ke splnění snění,

chyběla mi síla.

Byla k zanevření,

i moje ve mně víra.

 

Marný byl pro mě,

snad každý den.

Já ale stále chtěl,,

nějak proraziti ven.

 

Sebevědomí bylo na nule,

prázdný srdce.

A tak tužku s papírem,

vzal jsem si k ruce.

 

Usedl jsem ke ke stolu,

a zkoušel tvořit.

Mysl mou často,

musel jsem mořit.

 

Vzpomínám na pokusy,

o první zrýmované věty.

Pak na snahy,

dobít literární weby.

Zlomky vět,

sklony slov.

Nekonečný slovní lov.

 

Zkouším to dál,

světem se bít

a přestat se bát.

Zkouším žít,

I jen tak stále si hrát.

Sám sebou chci být,

Pro štěstí dále se prát.

 

Od mládí vím,

že chci probít světem,

to co dělávám rád.

Svou tužkou,zimou i Létem,

se trénuji dál.

 

 

 

 

A tak našel jsem něco,

co začalo mě bavit.

I to,

co chmur dokázalo mě se zbavit.

 

Co mě pomohlo,

někam se pohnout,

vyloupat se z kůry.

Sebevědomí zvednout,

ze studené půdy.

 

Teď,síla mi nechybí,

i když je doba skoupá.

O svých cílech nemám pochyby,

sebevědomí mi stoupá.

 

Pohání mě radost,

pro malé úspěchy.

I bolest,

pro velké pády.

Zhrzenost,

za jisté předsudky.

I chvalnost,

za odhodlání velké váhy.

 

A tak zkouším to dál,

sám sebou si být.

Pro svoje štěstí se prát,

své sny si žít.

 

Život je krátkej.

Nechci dál ho marnit,

když čas se rychle ztrácí.

Jsem mladej,

Nechci to dusit,

co ve mně burácí.

 

každým měsícem,

každou hodinou.

Každým týdnem,

každou vteřinou.

Každým dnem,

jdu si za svým snem.