~~~~~~~~~~
Chodili spolu
co noha nohu mine
a taky jen tak,ruku v ruce
šli cestou parkem
podél holých stromů
proč něco dnes nezelená se?
A pak si sedli v parku na lavičku
i když jim chladno bylo
najednou něco z nebe
bílou jim radost udělalo.
Vločky jim do klína padají
a šedivé vlasy zdobí
ti dva na lavičce se usmáli
vzpomněli na své mládí,
jak stavěli si sněhuláka
co místo nosu rampouch měl
na hlavě z novin čepici
prý raději by klobouk chtěl
/my ale žádný neměli/.
Tím skončilo moje vzpomínání
on vidí...je zima mé paní
a tak šli zase „ruku v ruce“
ohřát se spolu tam do hostince.
Dali si velkýho frťana
a párek s křenem a hořčicí
doma si zpívali až do rána
jako dva puberťáci.
A sníh si padal dál a dál.
~~~~~~~~~~
Nostalgickými vzpomínkami sytíme minulý čas... najezený spokojeně odchází. Nám zůstává na stole jeho vizitka v nedojedených drobcích. A na stole ve váze bílé lilii zachvěl se list.
Hezká báseň, Květko Š.
08.01.2020 19:36:01 | šerý
Zkrátka moc hezká pohodička ve dvou. Moc se mi líbí. :-) ^ST^
08.01.2020 19:34:09 | jenommarie