MUŽ A ŽENA
MUŽ A ŽENA
MUŽ A ŽENA
radost chtěl udělat své ženě
že její boty oblíbené
odnesl hbitě na opravu
nečekal za to sice slávu
doufal snad v její úsměv jen
když psal jí že budou za týden
nevadí – vzápětí na to odepsala
čímž poslala ho do kolen
smál se že není jen jednou z mála
ale též tak typickou z mnoha žen
Praha, 8.1.2020
https://www.youtube.com/watch?v=Kq7M_5MH1_0
Komentáře (23)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
já jsem taky jedna z mála a přesto tak typickou z mnoha žen kdybych byla odtud splňovala bych poptávku nezapomeň na to amonedraselný že tě neustále odtam sleduju .)
12.01.2020 13:06:36 | xoxoxo
:-D Neboj, jsem už dávno smířený s tím, že mě na každém kroku sleduje nejen Velký bratr, ale i Velká sestra... ;-))
12.01.2020 16:56:46 | Amonasr
Myslím, že tento herec hrál v opravdu dobrých filmech. Nevím, zda hraje dodnes. Krásný song...ony vůbec francouzské písně mají zvláštní nádech vnímání. Dostanou se člověku hned pod kůži, pokud se do nich zaposlouchá...ženy. Odvěký námět mužské populace. Já myslím, že nelze je házet do jednoho pytle. Někdy se říká, že protiklady se přitahují. Nevím. Nedovedu si představit třeba sex s někým, koho nemiluju. To je pro mně absurdní představa. To je pak opravdu jen o těch genitáliích, aby si přišly ony na své...a co srdce? Rozum? Pocity? Nojó..chtíč...ostatně co je víc? Chtíč nebo láska? To se ptám těch, kdo tento koment bude číst...ne sebe, já mám v tom jasno. Ale to jsem zase zabrousila někam jinam. Pokud si někdo projde životním traumatem...vidí obyčejné starosti denního života zcela jinak. V životě se mi nestalo, aby se partner postaral o moje věci...spíše to bylo naopak:-) takže té dámě závidím!
10.01.2020 06:54:40 | Anděl
Ano, Anděli - Jean-Louis Trintignant patří k nejslavnějším francouzským filmovým hercům a přiznám se, že je i mým nejoblíbenějším. Před pár lety jsem byl na besedě s ním ve Francouzském institutu po promítání právě legendárního filmu Muž a žena (1966), z něhož je i ta melodie, a byl to i v pokročilém věku stále šarmantní muž se sympaticky skromným vystupováním. V paměti mi z té besedy ale uvízly spíš jen takové drby ze zákulisí, kdy se třeba vyjádřil ne úplně lichotivě o intelektuálních schopnostech Brigitty Bardot nebo dokumentoval přepjatou sebestřednost Alaina Delona historkou, kdy šíleně sepsul taxikáře za to, že nevěděl, kam ho má odvézt, když řekl jasně "domů!" :-)) Schválně jsem se tedy podíval do filmové databáze, jak je to s ním dnes - je mu už 89(!) let a dokonce si ještě loni zahrál v pokračování toho slavného filmu Muž a žena, režírovaného opět Claudem Lelouchem (tomu je teprve 82 let) - naprosto neuvěřitelné! Ten film bych tedy chtěl také někdy vidět - má zatím sice u nás jen několik hodnocení, ale vesměs hodně příznivých.
Díky za další zajímavé zamyšlení, ke kterému Tě básnička inspirovala - a máš vlastně pravdu - když někdo bere jako samozřejmost, že mu někdo prokazuje službu, je mu asi i co závidět. Ovšem i s tou špetkou humoru, kterou to nutně vyvolává... ;-)
10.01.2020 11:19:40 | Amonasr
...asi patřím do nějaké jiné kategorie/smích/.....ale když mi někdo
způsobí radost a zvláště pak muž,tak nějak nepokrytě také projevím radost.
.....ta bezprostřednost mě vlastně svým způsobem nabíjí......Pepo,
tedy nevím,kam mě zařadíš.......že až se krapet obávám..../smích/.....Ji.
09.01.2020 22:03:37 | jitoush
:-D Ničeho se, Jitko, neobávej - nepochybuju o tom, že Ti nedělá nejmenší problém projevit trošku toho hřejivého vděku někomu, kdo Tě chce něčím potěšit :-)) Ačkoliv tady je zpracována skutečná epizoda ze života (život sám přece přináší nejvtipnější situace), směrem k ženám je to pojato s velkou nadsázkou - však taky co se škádlívá, to se rádo mívá... :-)
10.01.2020 10:54:19 | Amonasr
Jj někdy to tak je, jak se říká:" Za dobrotu, na žebrotu." Tak posílám úsměv:-).
09.01.2020 15:07:47 | jenommarie
Uf, to jsem si oddychl - už jsem se obával, že to tu zůstane jen čistě mužskou záležitostí... ;-)) Tak díky za Tvůj smysl pro humor a hlavně za milý úsměv :-)
09.01.2020 15:14:52 | Amonasr
Já také s díky TI.
Humor je kořením všeho
a ten, kdo to neví,
přichází o mnoho. :-D ;-)
09.01.2020 15:24:07 | jenommarie
Tak mně napadá. Někdy (!) se zavděčit ženě je stejně obtížné, jako naivně očekávat vděku od našeho slepého střeva, když mu opatříme brýle.
Děkuji, za Tebou popsaný shovívavý úsměv.
09.01.2020 12:15:05 | šerý
Vtipně řečeno, šerý :-)) Čím to, že zatím na tuto básničku reagují jen samí muži...? :-))
09.01.2020 15:05:01 | Amonasr
Ale jo. Oni nás sledují a milují. A zejména ví o naší rozpolcenosti, že nedokážeme žít s nimi a ani bez nich. Tak že se pitvoříme, abychom nevypadali jako zoufalci.
Jednou jsem své milence naznačil, že až přijde smrt, tak aby to byla hezká a milá žena jako ona. A zejména! Aby měla krásný elegantní klobouk (nebo alespoň toku) protože se mi v nich ženy moc líbí. Následně mi přišla na rande ve velkém klobouku! Jako dobrý. Ale byla celá v černém i s tím kloboukem a střevíci. Já ji jen decentně naznačil, že jsem netušil o smrti, která přijde tak brzy. Nějak se jí to dotklo a musel jsem to vyžehlit zakoupením kabelky - červené. Aby vypadala trochu jak Carmen. To jsem si naběhl. Musel jsem ještě ke kabelce přikoupit červené střevíčky. Ale i Bizet by z ní měl radost... fakt ji to slušelo. A hlavně! Políbila mě a řekla živě. "Miláčku, život je tak krásnej!" No řekni, Amonasře. To by smrtka jistě neřekla.
A teď se v ženách vyznej!
09.01.2020 16:18:14 | šerý
:-D)) No to je ale krásný a napínavý příběh! :-)) A pokud by se někdo v nějaké ženě vyznal, byla by to pak ještě vůbec žena...? ;-))
09.01.2020 19:20:08 | Amonasr