Cesty k zapomnění

Život, je vlastně růže s trny, pokud víš jak ji držet, a přivonět si, máš vyhráno. ST.

02.03.2024 21:02:24 | Paulín

Čo pustíme si najhlbšie,
to najviac nás vždy zraní,
no na povrchu sa kĺzať
by bolo zbabelé skladanie zbraní...

26.09.2021 21:42:25 | gallatea

Krásně řečeno.Díky

12.10.2021 14:37:19 | Nikita44

někdy je těžké pustit a jít,foukám...

18.01.2020 20:37:01 | Danger

Foukáš krásně:-)

20.01.2020 17:37:56 | Nikita44

....svoji vůni chrání......člověk nezapomene....jen to promění....
.....kéž to proudí a nezatvrdne ...pak to totiž tlačí....ahojky milá Niky.....
ráda Tě tu ráda......Ji./úsměv/

15.01.2020 22:42:37 | jitoush

A já jsem ráda, že jsi ráda Ji:-)a děkuji za zastavení

16.01.2020 16:06:29 | Nikita44

Ráda tě tu vidím. ;-)

14.01.2020 21:11:17 | A42

I já Tebe Zdeni:-)

15.01.2020 22:30:00 | Nikita44

Pěkná báseň.

10.01.2020 17:28:58 | Donne

Potěšilo, že se líbí, děkuji:-)

14.01.2020 16:18:35 | Nikita44

Na rány, které bolí se těžko zapomíná.
Najít ceSTa ke zmírnění.
Kvůli sobě ano.;-)

10.01.2020 12:12:42 | jenommarie

Kvůli sobě:-)Díky

14.01.2020 16:18:20 | Nikita44

:-)* ;-)

14.01.2020 17:12:32 | jenommarie

Je fajn Tě tu zase po delší době číst :-)

10.01.2020 11:44:17 | Amonasr

Já jsem taky po dlouhý době ráda, že tu jsem:-)

14.01.2020 16:18:01 | Nikita44

;-)

15.01.2020 10:16:25 | Amonasr

růžové trny nás chrání před zapomněním...:-D* ST*

10.01.2020 09:49:08 | Frr

Tak, tak Frráčku:-)

14.01.2020 16:17:24 | Nikita44

Ladná Niky...:-)

10.01.2020 09:11:59 | Dreamy

Děkuji Dreamy:-)

14.01.2020 16:16:53 | Nikita44