Anotace: A přeci, když je nám těžko, posaďme se na zídku a tiše, v rytmu své duše, pohupujme nohama
Vždycky jsem věřila na hlubokou lásku,
lásku, kterou neodstřihnou,
tak jako řeznickým nožem,
jeden poslední, vystrašený nádech.
Na lásku, která vyraší z ničeho a přeci,
sílí a prahne, tak jako pupeny na prvních břízách.
Tam dole u řeky již roste ptačinec,
popenec, sedmikrásky, nebojácné fialky.
Vím, že je sbíráš, stejně jako já,
nicméně oba, tolik sobě vzdálení.
Občas Tě čekávám, vyhlížím a prahnu,
na každém náměstí, než zmizíš v davu,
na každém rozcestí, kde spíše, než k chůzi,
zatoužím do dlaní položit hlavu.
Ach, proč je krásné, vyváženo smutkem?
Třeba Tě potkám právě zítra,
u staré studničky, s párem třešní za uchem,
budeš si pískat, jako by nic, jako by nikdy,
láska vlastně nezmizela, jako by žila a prahla,
po nachu sadců, po tvých bosých nohách,
jako bys posečkal, jemně na mne kývnul,
že všechny omyly jednou smyje řeka.
Do posledního kamene,
neb ten, kdo hledá,
nebývá jen nalezen,
ba právě naopak,
plně očekáván...
Jejda, Sunny, milá, krásná a ... smutná? Po takové době Tě sem vrátila zrovna tato emoce.. a jakkoliv je mi smutno, že jsi smutná Ty, přesto jsi dnes svou básničkou moc potěšila koutek mojí duše. Připomnělas mi staré dobré časy... z těch co mám v oblíbených už tu skoro nikdo není, Siorak dokonce není už ani mezi námi. Stýská se mi. Tak moc díky za tu básničku. A držím palce! :-) Kdyby se Ti chtělo, ozvi se. PaP.
09.03.2020 17:42:12 | La Suneteto
Povedené, lehké a poetické. Díky, M.
04.03.2020 16:27:03 | MLADÝ BÁSNÍK
No co tě mám povídat, Sunny. To je fajn, že ses tu opět poeticky rozpovídala. Pěkné to máš*
03.03.2020 07:59:27 | šerý
Moc hezká.
Do posledního kanene.
Kamínek jeden do řeky hodit,
jen oči privřít, ať tvé přání se brzy splní. "ST" ;-)
03.03.2020 07:18:10 | jenommarie
Velmi krásná, krásně vyjádřená,zejména v posledních verších,rád jsem četl.
03.03.2020 05:14:09 | Akrij8