Při čtení vidím současně obraz vesnického pohřbu. Jako malé dítě jsem často pozorovala poslední cestu zpovzdálí, vždy stejný řád, posloupnost. Velmi citlivě spojils loučení v atmosféře podzimu na dědině. Vlastně se přistihuju, že čtu a nesmutnim, z veršů spíše než smrt tak vnimam oslavu života. A to je, dovolim si, krása, třebaže píšeš o pohřbu. Věřím, že se nerouham, a ten nahoře zůstane milostivý. Děkuju seniore za tak krásné verše. V.
23.06.2020 23:33:19 | Vivien
Ano, Vivi, i smrt je součást života a pohřeb, zvláště ten "poctivý" s průvodem, muzikou i odlehčeným návratem do každodenního lidského hemžení. To je to předávání štafety další generaci, oslava nekončícího lidství.
Moc děkuji.
Jiří
24.06.2020 10:16:53 | JC senior
.....jak píše tam dole Mladý básník....jsi prostě básník...pokorně
napojený tam,odkud přichází ten nejsilnější proud inspirace....přirozeně
plynoucí krásně bohatý rodný jazyk český....vyniká ta krása slov....Ji./úsměv/
14.03.2020 19:19:55 | jitoush
Vyhotovené poeticky vypsanou rukou. S uznáním pokyvuji hlavou. Výborná práce*
14.03.2020 15:29:38 | šerý
Text za textem se přesvědčuji, že jsi básník. Při čtení jsem si říkal, plyne tak neslyšně a na konci jen, aha, tak trumpetista tam chybí, proto takové ticho. Melodie je parádní, verše jemné ve své ostrosti. Díky za báseň, M.
14.03.2020 11:19:05 | MLADÝ BÁSNÍK
Mám radost, že i mladý člověk má vztah ke klasickým formám poezie.
Děkuji.
J.
19.03.2020 15:47:52 | JC senior