alenka a plíhal
alenka a plíhal
v bílé aleji jsem rozlila
černou kávu
a lhala kotěti
o výšce břízy
oba jsme tenkrát spadli
na zem
celý čas někam posunulo kouzlo
teď jsem v kapitole
buď dospělá moudrost
a poprvé nemám žádný návod
chladem se tu mlží okna
listuji zoufale koho potkám
nakonec vytáhnu králíka z rukávu
abychom dopili
tu kávu
Komentáře (8)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
No jo, to mi tu chybí (teď už o báseň méně). Ach jo, tolik mi připomínáš moje první krůčky, až to občas praští zpátky. Díky.
01.05.2020 20:11:11 | MLADÝ BÁSNÍK
to jsi už druhý člověk, co mne dnes dojal, ..blahořečím svému strašně pokročilému věku, který mi přináší vítaný odstup
01.05.2020 20:28:45 | vojtěška
Joo, já návody nerada a ať zůSTane, vždyť to snění je vše, kam se můžeme schovat pokaždé a kamkoli.. moc pěkná;-) "ST"
01.05.2020 11:16:52 | jenommarie
...koště, králík, káva...
Bohatá báseň, zůstal jsem u té kávy,
na několikrát..
**
01.05.2020 10:34:21 | JC senior