umřít je
nevěřit své krvi, že mne donese
než odvážím se říct
od kdy;
uvízla jsem v čase
směšný potrhaný prorok
ještě chvíli to potrvá
ty; zatím skládáš
z kanystrů od benzínu
duhový most do deště
já; lapená v chemii čekání
v houpavé terapii chodby
v děloze; ve štiplavém dechu splodin
v bezkrevnosti ryby
jsem tady teď host pro spoustu dveří
..
snad příliš vytrvale věřící
v obyčejný život;
bez křídel
bez kříže
..
za nimi pořád ještě
může být moře
které mi stačíš
..
otevřít
Pěkná s otevřeným hledím...i pro dveře se žena otevře:-)
07.05.2020 21:18:34 | básněnka
..tady to jsou nemocniční dveře v nemocniční chodbě, a děkuju, vážím si :)
07.05.2020 21:52:30 | vojtěška
.....našla jsem si tam svoje paralely......Ji./úsměv/...někdy se dívám
do zrcadla a ptám se onoho odrazu......Kdo jsi?...
06.05.2020 18:32:37 | jitoush