učesala jsem koruny
a rozřízla sklizenou hvězdu;
tma uvnitř
voněla mokrým dřevem
a dýmem nesplněných přání
jabloni; ještě si vzpomínám
na tvůj věk
kdy v každém květu; byla zakletá panna
listy jsme pak přikládali
na svá krvavá rána
namísto jitrocele
stojíš tu teď; náhle umlčený
svědek
našeho dravčího času
a tvé dřevěné srdce ; se ti tiše rozpadá
touhou po nebi
jak k němu chvějivě vztahuješ
všechny své odepřené ruce
....vracím se k Tvé básni, na ty Tvé je potřeba "čas"a ponor. ....jedu vlakem a to se mi špatně píše.....ještě se "ponořím"....a....Ji./úsměv/
25.05.2020 10:34:17 | jitoush
tak šťastnou cestu :)
25.05.2020 17:16:28 | vojtěška
...ano...nořím se opět tady v klidu....už jen slovo jabloň v sobě skrývá
onu poetickou linku...tedy pro mě....Melodie tohoto slova vzbuzuje
chuť napsat báseň nebo aspoň vyslovit to slovo...vnímám v něm zvuk
poklidu a útěchy......asi jsem sentimentální.../úsměv/....možná měkkost
toho slova.....když se někdy zamyslím nad zvukem a melodií určitých
slov,tak ve mně to vše vyvolává určité obrazy a pohyb...ano,slovo lze
vyjádřit gestem,pohybem,mimikou.....ale to už je jiná kapitola.....tuto
básenku si s dovolením uložím....."zazpívala"mi......a připoměla mi,že
jsem učinila v minulosti pokus o báseň s jabloní....Bezdeší/poezie v pr./
Těšmě se tedy na jablíčka....jablko...jablko...už při vyslovení slova
"vnímám"oblost.../úsměv/....to u hrušky ani náhodou/smích/.....Ji.
31.05.2020 17:24:21 | jitoush
díky,.. pro mne je jabloň spíš obrovským symbolem,.. sama snad je téměř archetypem /nemám to slovo ráda, ale někdy mi slovo pravzor nepřijde dost výstižné/, je asi úzce spojená se ženou s matkou, ale jde to hloub ..až do generací,.. máme na zahradě jabloně ještě po praprarodičích, jsou to takové skanzeny událostí.. nebo geneze, je v tom jistě i spousta biblického, a to se mi zas trochu příčí.. raději bych ji viděla jako pohanskou,.. je to vlastně taková moje pohanská modla.. obraznost s ní spojená je nekonečná.. co se týká mého oboru /zahradnická škola/.. tak jsem si užila jejich druhy, odrůdy, fyziologii, biochemii, genetiku.. i ošetřování nekonečných řad ve školkách snad až příliš :)
31.05.2020 19:52:37 | vojtěška
Jabloň inspiruje i mne,ta Tvá je skrz na skrz provrtaná,musí dolů...
Hezký konec,zasazený do hvězd.Umíš se pěkně v tom vrtat :-)
20.05.2020 21:35:14 | Danger
bez čtenáře je text jen nesmělý shluk čekajících písmen, proto děkuju :)
19.05.2020 15:01:35 | vojtěška
Co bych k tomu řekl... ano, toto je prostě krásná poezie!
18.05.2020 19:50:37 | R.K.
krásná je na písmáku zakázaný slovo.. znamená důvodné podezření ze sklonu k ornamentu :)
19.05.2020 14:18:19 | vojtěška
Připomněla jsi mi dětství, kdy jsme chodili do kina na pohádku o Jabloňové panně :) Krásně píšeš (odepřené nebo podepřené?) :)
18.05.2020 18:38:16 | Hesiona-Essylt
ta je tuším pořád k vidění na youtube, to ovšem nenahradí atmosféru kina na malém městě /u nás toť mníšek pod brdy/ nebo letního kina.. a retro vzpomínky mám bohužel jen na ta dětská bojová cvičení v maskách a pláštěnkách.. zlatý to socialistický.. mhm duch
19.05.2020 14:16:38 | vojtěška
Moc povedená. Sama mám o jabloni jednu báseň (neuveřejněnou), ale tato ji v mnohém překonává. Rozhodně přidávám do oblíbených. Díky za ni.
18.05.2020 08:24:59 | Naki
jabloň je mé nekonečné téma,.. nejraději bych je otiskla do každého textu, musím se dost ovládat.. :)
19.05.2020 14:09:35 | vojtěška
No, určitě se budu těšit na nějakou další "jabloňovou" báseň. :)
20.05.2020 08:26:22 | Naki
Zajímavé a krásné dílo, moc se mi líbí Je takové tajemné, jakoby otevřené. FSB
17.05.2020 22:53:16 | Roser
a plody takto požehnané jabloně budou vonět po rajské zahradě před procitnutím..:-D* ST*
17.05.2020 21:58:24 | Frr
Život jedné jabloně, která jistě sladké plody měla...a letokruhy svoje ..uzavřela. ;-) "ST" moc hezká báseň vojtěško
17.05.2020 21:20:07 | jenommarie
Konec zamrazil, za mne super od začátku do konce. Jako by pro tebe vůbec nebyl při psaní nějaký zásek, tak se i četla - jedním dechem. Díky.
17.05.2020 20:48:42 | MLADÝ BÁSNÍK