Prvotní hřích
Prvotní hřích
když v žáru tiché letní noci
Tvá něžná ústa dotkla se mých
a v srdci zažehla nádherný pocit.
Prsty tvé při toulkách rozechvělé
s tichými povzdechy potkávat se směly,
němými svědky jen svršky poházené,
nevyzradí nic i kdyby stokrát chtěly.
Ten dávný pocit v srdci neutich
a do přání občas derou se slova:
"Chtěla bych smazat náš prvotní hřích
...jen pro tu možnost spáchat ho znova!"
Komentáře (30)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Úžasná!! FSB!!!
Naprosto krásná slova v úžasně harmonickém celku.
Paráda! A ten konec... Bezvadné
21.05.2020 22:19:11 | Roser
Emily krásná báseň. Při čtení jsem se malinko zasnila, něco mi to připomnělo .-)
Ta poslední sloka je moc pěkná.
..ST..
21.05.2020 21:50:38 | Jaruška
Jaruško moc děkuju, jsem ráda za tvé zasnění i že jsem Ti něco připomněla, to mě moc těší :)
21.05.2020 21:56:46 | Emily Říhová
Krásné, jen nepovažuji za hřích, když anděl zmocní se jiného andělského těla. ;-)ST
21.05.2020 21:31:55 | Tomcat
..to jistě jde..vždyť vždy může se láska cítit..jako by to bylo poprvé..když člověk tolik miluje.
Moc krásná báseň Emily, tak lehounce plyne a je plná citu.;-)"ST"
21.05.2020 18:15:11 | jenommarie
Maruško moc děkuju za tvůj krásný komentář, udělala jsi mi velkou radost :) ...a máš pravdu - taky si myslím, že to jde :)
21.05.2020 21:17:21 | Emily Říhová
;-) ty mě také vždy a krásný víkend Emily
21.05.2020 22:44:46 | jenommarie
3x Zdrávas oba a je to.. :)
21.05.2020 14:29:50 | Knoflík