v bezzubých ústech cumlám
semínka bílých skal
chutnají mramorem klíčících soch
na čele mi vyrážejí krůpěje světla
pod úpatím samoty sázím stromy
po jejichž úbělových kmenech
má radost ještě dnes
vystoupá až do nebes...
.....Ty máš na čele takováta chapadélka,co si přicucnou ze světelných
paprsků....a takto osvícen píšeš a píšeš a usmíváš se...viď že jo Frráčku
jarabáčku.......Tož tak......Ji./úsměv/
30.05.2020 21:22:41 | jitoush
mne už ale jitoush-ko zbylo jen chapadélko jediné-to zárodečné, s nímž jsem si původně přišel užívat na světě-ale to už je jen v zuboženém, takořka nepouživatelném stavu- no jak se říká, Světlice má, "starej /už/ musí...a mladej /už taky často ne/ může".....cha chááá-snad mi ještě zbyla nějaká ta krůpěj humoru..
tak se nad sebou nezřídka rezignované usmívám...úsměv..:-D*
31.05.2020 00:20:03 | Frr
muž, který sázel stromy ... úsměv.z
27.05.2020 22:15:40 | zdenka
ano Zdeničko, to byl nádherný kreslený film natočen dle pravdivého příběhu
:-D* :-)*
27.05.2020 22:24:33 | Frr
Jsi tvořitelem a sochařem zároveň, ve svém poetickém světě čarovném. Děkuji Frráčku, na večer , od tebe, moc pěkná :-)* ;-) "ST"
27.05.2020 21:16:16 | jenommarie