jako bota v blátě
lepí se
na neschopnost svoji
v této době nové
stresem krmí svoje děti
pro výkony
úspěch
slávu
a rozlévá tu lávu
do měřítek
standardnosti
kdy už málokdo je schopný
zastavit tu vlnu horka
a už jen seškrabuje zbytky
normálnosti
prý že spokojit se s málem
lásky
klidu
času
volna
a proplouvat tak žitím zvolna
že to málo stačí
a řekne si radši
vždyť to nepotřebuji?
a tak na slunce se čeká
až to bláto na té botě
opadati nechá
a drzostí běžícího děcka
co je chtivé všeho
bez uzardění si řekne
co všechno by chtělo
nejlíp dvakrát
aby srdce mělo
Skvělé Vivien! ...ještě, že máme dvě ruce se kterými možno, botou v botu tlouci a setřást bláto jsoucí... koho by to napadlo, by bláto samo upadlo... spojí-li se láska, klid, čas a volno se sluncem, srdce bude mít všeho dost a dost, to jistý si já jsem... ;-) *ps*
10.11.2020 17:37:12 | psorm
Milý Petře, jak se mi teď chce říct, bože, ať už se nám práší od bot... Děkuju, že nahlédls na můj profil a zanechal příjemnou stopu v komentu. Příjemný večer, V.
10.11.2020 20:19:25 | Vivien
pít plnými doušky, když tím nikomu neublížím
to že sám mám pak dobrou náladu, pomůže i druhým...
hezký zbytek ctvrtečniho dne, milá Vivien...m
30.07.2020 17:29:11 | mapato
Milý mapato, dobrý večer, tak je, jak píšeš. Děkuji a měj dobrou noc, nevím proč, vždycky u tebe mysl má čistá jak Štreitovy fotografie.
30.07.2020 21:21:47 | Vivien
Míň řešit a víc dělat smysluplný věci, ze kterých má člověk radost a pocit naplnění. Vůbec víc dělat a míň mluvit a radit a komentovat a hodnotit...ale vysvětlete to lidem dnešní doby.
05.07.2020 23:43:11 | Přívoz
Nejlíp dvakrát
s touhou sebrat,
aby srdce krásný ráj
naplnil po okraj... ;)
Krásné Vivien :)
30.06.2020 14:57:33 | Emily Říhová
Vystihla jsi opravdu trefně. ;-)*
Vše je jen na nás. Hlavně si neříkat...že to nepotřebuji a neomylnosti di zachovat.
Vážit si všech..třebaže chvilek, ale chtít je a to srdce nechtít klamat..svoje si udržet
.. Jak těžké že v dnešní době?
Asi v každé..tak vymlouvat se může také každý. ;-) *ST
30.06.2020 10:26:52 | jenommarie
Maruško děkuju, ano, těžké korigovat chtění srdce s pokornou skromností, proto občas "pustím uzdu" a nechám to děcko běžet, když už se zdá, že je to v tomto světě neudržitelné stále držet opratě :-)
30.06.2020 10:37:11 | Vivien
Vivi mobil mi přepsat, ale ty jistě víš, co jsem (maličkosti si zachovat):-D.
Je to těžší, ale když se podaří, hřeje to a moc. A každá radostná chvilka..i když utrhnutá ..v těch časech shonu, stojí za to. Užij si pohodový den :-) pa
30.06.2020 10:48:49 | jenommarie
Tedy pěkné ohlédnutí, kde za zády neovladatelně bují mašinerie života. Nemá to chybu v zpracování a trefném závěru*
Dovolím si trochu - myslím, že V. Cílka, z "Makom, kniha míst." Pokusím se z paměti.
… jsou věci, které nás naplňují na povrchu a jiné až v hloubce. Ty první se dají koupit a ty druhé jen prožít. Na ty první existuje reklama a ty druhé, si musíme nalézt a ponořit se sami.
30.06.2020 02:15:34 | šerý
Ježiš šerý moc děkuju, tebe vždycky ráda vidím. A dnes to mám ještě i s podnětem, mám radost šerý, že ses zastavil.
30.06.2020 10:10:19 | Vivien
Výchova ve spěchu....:)
29.06.2020 20:37:49 | Isla
A dobře ty Islo, když to obrazně dotáhnu k dokonalosti, tak ty pohory už jen jednoduše oklepu, aniž bych do cvalu. Ale to už by začínala další báseň na další téma, diky! Jsou mi to ale inspirace :-)
29.06.2020 23:10:02 | Vivien
ano :-) Jen... někdy i já... děcko málo skromné... a přesto lze... srdce na dlani... jen to vyvažování...
29.06.2020 14:39:51 | Vivien