Budeme

 

Jednou, za pár týdnů,

možná okamžiků

potkáme se

ve společném prostoru

síně našich životů.

 

Možná chvíli zaváhám

na zápraží,

a pak opatrně

zaklepu a zlehka

pootevřu dveře.

 

A Ty tam 

vážně budeš

a usměješ se

ve svém srdci

i svých očích.

 

Pak budeme stát

bok po boku

a ruku v ruce

a psát společně příběh

našich duší.

 

Budeme se ptát

na vše, co už víme,

a přece chceme slyšet

v melodii slov

jedna od druhé.

 

Budeme se smát

úlevou, že nekonečno

konečně začalo tikat

našim vlastním tempem

podle našich pravidel.

 

Budeme možná chvíli

jen tak sedět

a nevěřícně se

dívat jedna na druhou

i kolem sebe.

 

Budeme,

prostě jen tak budeme

pro sebe,

jedna pro druhou

a pro naše zítra.

 

A hlavně obě budeme

už chvíli vědět,

že všechno je,

přesně jak si přejeme.

Už napořád.