Po peříčku
Po peříčku
Zamkla mě noc do svých zřídel,
raněná a prostá křídel - holubice
Kdo mi strhal peří víry zcizené,
má mě nebo nemá rád?
Bez lásky a bez pravidel,
mrtvé dětství patří do krabice,
modřiny jsou kaňky v kůži ztracené,
příliš krutý prstoklad.
Spolkla mě noc temnotou,
plakala jsem krví pro své doma.
Není odkud, není kam...
Zbývá mě jen půlměsíc,
duch zvítězil nad hmotou,
pokladnička na klíč s likérama,
zamčená a víra klam.
Jsem jen louka - půl mě síct.
Hledala jsem správná slova,
která krutost vyvanou,
ruka má prý hladit klasy,
kámen cítím dopadat,
vyhraje ten, kdo se schová
se svou duší ztrápenou,
nemám v sobě špetku krásy,
přesto toužím milovat.
Posbíral jsem po peříčku,
skládám křídla hrdliččina,
přitom slýchám její zpěv
na oknech dne v poklepání,
myšlenky se točí k zítřku.
Jak se smývá cizí vina?
Jak se uspí cizí hněv?
Odpouštění bez pokání?
Srdce je proměněné do skla,
v křehkosti odbíjí dvanáctou,
stíny jsou hbití netopýři,
samota klekla si na oltář,
modlím se, aby ses nezalekla
otevřít komnatu třináctou,
jak často býváme na pranýři,
když blízkým člověkem je žhář.
Kéž po lásce trháš svůj kalendář
Komentáře (18)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Moc krásné... ráda jsem četla :)
17.09.2020 22:52:39 | Emily Říhová
Jiří tvůj cit mě vždy dokazal přemoci...ale tahle dere slzy do očí, má výpověď, sílu i poselství naděje...Víš až se stydím být spolu s tebou a ostatními ve sbírce...s dovolením si uložím
10.09.2020 22:05:56 | Malá mořská víla
Má milá Vílenko mořská, velice Ti děkuji. Vážím si toho, že na Tebe mé básně takto působí a že plně vnímáš jejich sdělení. Stydět se není proč, já jsem velmi poctěn, že budu moci být ve sbírce spolu s Vámi.Víš, dnes jsem si volal s Dreamy a ten pocit máme všichni podobný, obdivujeme ty druhé, kteří zde tvoří a cítíme se nebýt toho hodni,ale myslím,že toho hodni jsme a to právě i touto pokorou a vzájemnou úctou. Ty se stydět nemusíš a nikdo koho zde čtu. Poezie hovoří mnoha obsahy, neumí být jednotvárná a vždycky má co říci. Ta Tvá promlouvá hlubinami ženy, krásně se čte i poslouchá, je tajícím medem letního dne a já taji s ní. Přesně jak píše Jitoush. Pokud ukládáš,jsem poctěn.
10.09.2020 23:07:55 | Akrij8
Ano láska a úcta...ty ať vládnou světu :) je v nich skrytá radost, pokora a někdy i oběť tak není rovnováha porušena :)
12.09.2020 08:42:19 | Malá mořská víla
...Gábi....vůbec se nestyď....vždyť ty verše,co si za sebe vybrala,
jsou excelentní a sálající.........Ji./úsměv/....každý je svůj a silný
po svém.....ten celek je to nejúžasnější...
10.09.2020 22:14:21 | jitoush
Pravda :), ale Frráček mi byl nápomocen, sice už dýl, když ještě o nic nešlo, ale já věci nezapomínám :) a děkuji moc za to, že jsem mohla být tu s vámi:)
10.09.2020 22:19:56 | Malá mořská víla
P a r á d a*. V kreativní evokaci a bezva slovosledem popisná - jen koukám, jak ve mě vyvolává blahé pocity. Rozmazluješ mě*
(Ten song je letitým hitem. Znám jej v křehkém a hypnotickém podání Katy Bush. Tohle Tvé, je sice v hvězdném podání, ale od Kate* to byl zkrátka nepokojný červík do uší.)
10.09.2020 17:06:00 | šerý
Děkuji Ti, milý Šerý, jsem rád, že zarezonovala, i když s ponurým obsahem, snad se mi přece jen podařilo dostat do ní špetku naděje. To víš, sám sis posledně řekl o nášup, tak tady to máš :o)
Bohužel jsem nikde nemohl dohledat verzi songu o kterém píšeš, kdybys někde dohledal odkaz, budu moc rád. Pěkný večer, příteli.
10.09.2020 23:27:44 | Akrij8
Nádherný song...nádherný hlas...pustila jsem si dvě vteřiny..nemohu déle...pohlcují mne vlny deprese..bolí, příšerně bolí...báseň...je jako můj život. Emoce...budu brečet...a už .....nicméně moc děkuji....*ST*
10.09.2020 16:48:54 | Anděl
Děkuji Ti, Anděli. Doufám, že jsem Tě nerozesmutnil příliš.Krásný večer.
10.09.2020 22:56:37 | Akrij8