Prosím, vezmi z života to krásné.
Prosím, vezmi z života to krásné.
Ještě svítí slunce jasné.
Ty roky, co Tě znám.
Tvůj příklad přijímám.
Splíny vyhoď do komína.
A smích nařiď si,
i když slza tam naskočila.
Víš, co já a Ty jsme bez sebe.
Nic! Jsem zvyklá na Tebe.
Oči si utři ze všech sil.
Svět ještě neskončil!
Splín pošli do záhonku
a probuď v sobě tu básnickou holku,
co i v smutku píše
a hrdá je na sebe.
Však víš, nevím, co já bych
si počala bez Tebe.
Ty jsi hodná jako nebe
a vše dobré dýchá z Tebe.
Komentáře (12)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Každý v sobě velkou krásu má,
často až přítel ji odkrývá... :)
13.09.2020 20:24:36 | Emily Říhová
Ano. Tvá slova jsou krásná a dojemná!
13.09.2020 20:26:43 | mkinka
Děkuji Jituško, to mě těší :) ...krásný večer přeji (*)
13.09.2020 21:11:15 | Emily Říhová
To samé. Moje milá Emily. Krásná slova od Tebe zahřejí! A posunou noc do blažena, že ráno bude mě hřát ještě peřina.
13.09.2020 21:13:24 | mkinka
"Kdo najde přítele, najde poklad" ;-)ST
13.09.2020 19:59:13 | Tomcat
Přesně tak a děkuji za vyslovení. Krásná slova jsou znamení a nad ně není.
A něco hezkého slyšet pro duši, je krásné překvapení.
13.09.2020 20:16:21 | mkinka
Jsi určitě vynikající přítel:) mikinko. O vzájemný dar přátelství pečovat. Mám tyhle pocity často. Obzvlášť, když se trápíme. Než naděje, jakož to naše dobrá vlastnost, nás svými vzácnými dary přemluví. Výstížná báseň a vlastně duševní přání.
13.09.2020 07:56:43 | Isla