Dýchala dýhou jabloňová panna,
vlasatá svátá po plodech mech,
k patám jí padla dobromysl,
sekerou setnuli samotu v ranách,
chvěla se běláskem na hrdlech,
dým větvím mával, než se snesl.
Poslední polední políbení,
havrani spolknuti polem,
je nasnadě v sadě hra o jabloně,
družička jiřička, nabíledni
dřevaři kroužili kovem,
slehlo se slovem po krajině.
Neslyšná ústa jabloňová
plakala mnohými padavčaty
pro zázrak mezi kořeny,
lisoví ví a vítr svál,
vyřezal tělo do podstaty,
vdechl jí jméno první ženy.
Sadem ji vroucně miloval
Jabloňová panna...a mně se tají dech...
je pořád milovaná...krajem se vznáší zpěv...
Nádherná...
02.11.2020 16:50:12 | Cecilka
A z panny žena, z padavčat v kořenech nové životy v korunách stromů rodí, právem jí láska i ochrana, ať sad žije dál...
21.10.2020 09:23:03 | Vivien
.....Krásně mihotavá jest a do jablíček vnesená....k "nakousnutí"... a tím
vším se nechat prostoupit..... jabloňové zázračné jsou plné "šťavnatého "
žití......do krásy zahalila se Tvá slova....mají zvláštní chuť....Jiříku básnivý
tedy píše Ti to.../úsměv/....a vzpoměla jsem si při čtení na svou obyčejnou
básničku...z roku 2018...Bezdeší jméno její....tam mihly se jabloňové víly......Ji./úsměv/
20.10.2020 21:10:50 | jitoush
Vždyť Ty jsi také duše jabloňová ve své něze a kráse jen kveteš a to i slovem, vídím Tě v Bezdeší.Moc Ti děkuji, milá Jitřenko. Mám teď takové tvůrčí období, možná až příliš, myšlenky plné poezie a nejde mi než psát.
20.10.2020 22:44:57 | Akrij8
ze semínka
...v jablíčku usazené
..až do zrodu krásy
.sadem polibek v probuzení
..dozrál čas
..čas jabloňové ženy..
Jsi čaroděj
který se prochází sadem
dává nám ochutnat
kousek svého ráje. :);) *ST
Pěkný den Jiříku..krásná báseň.
20.10.2020 13:28:30 | jenommarie
Děkuji Ti, milá Maruško za tak krásný komentář. Natrhej si do sytosti.Krásný večer přeji.
20.10.2020 22:33:46 | Akrij8