kapitola zahrada
kapitola zahrada
každé slovo je počátkem
plotu
proto odemykám vzdálenost
a stojím uprostřed
zapovězené zahrady
která je moje zelený moře
jak dlouho nechám se
omývat spánkem;
se zrnkem písku v zubech
poslouchám skřípění slunečních hodin
slovo nemá srdce
aby dostatečně vysvětlilo okolní krajinu
mým prošlým cestám
a tak tu zasévám zítřky
a přeměřuji jejich počátky
zajaté v nerostech
abych se přes jejich mříž
znovu zahlédla;
jak mne stvořil
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Tak nejčistěji..jak jen lze..
v obraze sebezrození
..ve svojí krásné zahradě.
* ST:) Krásná báseň Vojtěško
21.10.2020 16:44:36 | jenommarie
...v tomhle zeleném moři není zapovězeno utonout.....to ponoření je přímo
žádoucí.......Ji./úsměv/
20.10.2020 21:22:26 | jitoush