v dracích zítřek
donesli jsme
ani nevím jak se zšeřil
kostra z dřívek
od Ledňáčka; bylo to tu dříve zvykem
na ní papír ze čtyř stránek /přečti si mně, popíšu tě/
po večeři kostí ryby; peřím stánku u labutě;
snad jen šifon z kapesníků, připomínal starou vlečku
uvnitř zvíře; v srdci zámek
opustit zem
teď jen kdo z nás
chyběla mi
šňůrka na vzkaz