západ života

Slunce zachází snad jako by zmíral starý den a krvácel mi nad hlavou.
Po životě přichází smrt tak i po bílým dni následuje černá noc, vždy ráno se ale den znovu zrodí často i s nadějí přichází.
Kdo ví co to znamená, možná jen že smrt i zrození patří k životu a cesta mezi tím?
Je jen dráha plná překážek, klikatá často střepy posetá.
Na štěstí umí být i překrásná to dík okamžikům malým snad i malinkým, první láska velká, jakýkoliv úspěch ať sebe menší, první úsměv dítěte a jeho slova první i obětí milé zkrátka maličkosti za které stojí žít.
Inu snad nemýlím se.