Tvé dlaně se potí,

Tvé dlaně se potí, květino

Když na křižovatce zabočím vpřed

A přes pouště traviny

Zamířím jen pro jednou

Do žlutočerné mlhy

A zametu tak po nás stopy

Co stejně časem vyhasnou

 

             Za sluncem se otáčíš pro energii

             Kyselé slzy smáčí tvůj květ

 

S červeným kloboukem na temeni

I dnes ho nosíš vznešeně

V tvých očích se odráží nedopitý čaj a špinavé nádobí

Co za sebou jsme zanechali

A tvé dlaně se potí

Mé pevně drží volantu

Aby od cesty neopustily

 

             Za sluncem se otáčím pro energii

             Prázdný, nemohu jet

 

Stébla trávy prorůstají koly

Ta štiplavá bolest ve šlachách

Tiskneš si předloktí

A čekáš, až ustane

Potichu, jako by ses styděla, vzlykáš

A tvé dlaně se potí

Cítím tvůj strach, mlha nás polyká

Černožluté jizvy v tvé tváři

Mizí v mlhové záři

Dupu na plyn, ale ten nezabírá

 

             Za sluncem se otáčím pro vysvětlení

             Není však než vzpomínky 

 

Prolhaný hlas naděje

Není se čeho bát

Shlížím a hledám nás 

Tam, kde stál můj vůz

Je teď propast křičící prázdné slova utěšení

Tvé dlaně se potí

Nic jiného nevidím

Neslyším

Vlhkým smutkem hladíš mě po tváři

Myšlenky mě opouští

Zaklapnu počítač a jdu spát