Jitřní podzim
Jitřní podzim
s posledním listem dřímajících stromů,
v osnově větví skočná chybí nota
zazděna sutí nedožitých lomů
Marnosti slibů splněna je kvóta
co rozdávány, sotva ví kdo komu,
na stuhách veršů s gestem Pierota
v bezčasí, srovnaném v palindromu
A prázdnem schodů bloudí nejistota
co prach vzpomínek navždy zvířit smí,
jen vítr bez spěchu, ví, že nezatmí,
i poslední list stačí odnést než
jej někdo cizí ztrestá za krádež
Tak jitřní podzim vchází do života
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jitřní podzim, krásné spojení a pohlcující verše, rád jsem se brouzdal tímto podzimem.
03.12.2020 01:01:47 | Akrij8
Jitřní podzim tiše vchází,
bloudí v uličkách krátkých dnů
letní slunce vyprovází
do alba vzpomínek a snů...
Nádherně pohladila, milý JC... krásný večer
27.11.2020 22:18:50 | Emily Říhová
Čtu si...a tančím...listí se třepotá,
stuhy veršů mi náhle klobouk zdobí,
vzácnější nežli drahocenný opál...
Podzim? A nebo kouzelník veršový?
27.11.2020 18:21:35 | Cecilka
...Tak jitřní podzim v mlhách ztrácí se......Ji./úsměv/...a moje maličkost
ztrácí se v naladění vyjádřeném básníkem...
24.11.2020 10:32:54 | jitoush
To podzimní nostalgické smíření z toho dýchá všemi svými krásně tlumenými barvami :-)
23.11.2020 11:48:27 | Amonasr
tomu říkám poezie :)
22.11.2020 20:18:39 | xoxoxo