Jeden básník se z okna vykloní
ve sněhu pes si běží
Múzu však básník nevidí
jen venku hustě sněží,
tak zavře okno,je mu zima
do krbu polínko přiložil
začalo se zvolna smrákat
nikdo se tomu nedivil.
Múza mrzne na chodníku
už začíná se zimou třást
copak ty nevíš milý básníku
že ti chce verše pošeptat?
Ty víš že i v zimě tě má ráda
jen s tebou chce večer usínat
studený sníh na bosé nožky padá
svým dechem je musíš
básníku zahřívat.
Teď se ti rozbřesklo kuku,kuku
a voláš má Múzo milá,kde jsi
a hned nabízíš sladké políbení
a Múza chvíli je a chvíli zase není
je z ní krásná slečna,žena,paní
zítra se básník dá opět do básnění.
A básní o lásce k Múze o růžích
i o těch bílých na oknech
mrazem malovaných.
Za bílou růži ti básníku děkuju
ty to víš jak růže miluju...
~~~~~~~~
Múza je dáma lehkých mravů
jednou je tu a jednou tam
chvíli jak královna v drahém hávu
podruhé v hadrech jí uhlídám
Květulinko krása jak ti to píše zdá se že múza je ti věrná dlouhodobě
12.02.2021 20:44:15 | Clown