Anotace: věnováno Malé shnilé emotivní příšeře
chytam... teda alespon se o to snazim. ale myslim si, ze zachytit se nejakeho pruhateho kolecka se snazime oba... libi se mi moc... hodne moc. ale to uz jsem ti rekla...
14.03.2007 22:34:00 | Malá shnilá emotivní příšera
Tak to je hodně z ruky..:-( Podívala bych se tam ráda, uvidíme, co se dá dělat.
14.03.2007 20:15:00 | lidus
Hmm, tak do Ostravy se asi v nejbližší době nedostanu..:-( Mimochodem, odkud jsi ty? Docela ráda bych si s tebou popovídala. A hádej, kdo byl malý princ...
A básnička? Líbí, jako vždy. Líbí se mi, jak píšeš, i když je to smutný.
14.03.2007 18:59:00 | lidus
Líbí se mi,ale nepředčila tu předcházejívc,ta je opravdu velmi dobrá.
Jinak moc děkuji za koment a maximum procent....
Moc a moc zdravím...
14.03.2007 18:14:00 | Harr
Líbí...líbí moc. Hlavně to červenolíbé kolečko tomu zase dodalo báječný závěr.
14.03.2007 18:09:00 | Bajík
... básnička ...
krásná exkurze ... do nitra duše ...
jo, poznat všechno, ... i sama sebe ... do detailu, ... rozebrat se do posledního šroubku, ... do sebezničení
14.03.2007 18:01:00 | HarryHH
Jsme téměř dokonalí .... a přesto nám pořád něco chybí ...
... a možná právě proto že své nedostatky bereme jako mezníky ... létáme ke hvězdám a proplouváme dnem oceánů ...
ovšem ... aniž by nám to ulehčilo .... v naší věčné nespokojenosti ..
------------------------------------------------
Ne, ... pochybovat o svých schopnostech .... a zároveň si věřit že dokážeme nemožné, to je ta síla která nás vyzdvihla mezi druhy na téhle planetě !!
14.03.2007 17:58:00 | HarryHH