Přijížídm ranním vlakem
jdu pomalu ještě v mlze na hřbitov
aniž bych někoho potkala
aniž bych někoho pozdravila
Pak oklikou okolo domu
ze kterého všichni mí už odešli
každý jiným směrem
aniž bych zaplakala
aniž bych se ohlédla
Teprve v krámku na návsi
hlesnu dvě makovky
jednu na cestu zpátky
druhou rozdrobím u rybníka
Najednou slyším hlas
stařenka vedle pultu
mě osloví dětským jménem
sladkou zkomoleninou
celá ves tak na mě volávala
desítky desítky let
mě tak nikdo neoslovil
Jsi to ty, Mámilá?
V tu chvíli
mi jméno obalené vřetenuškami modrásky a spadlými hnízdy
zazvoní v uších
jak plecháček na sbírané mléko
V tu chvíli
se mi drobné kutálejí po zemi
a housky se mi sypou z ruky
na zašlé teraso
V tu chvíli
plynu v čase zpátky
urychlovčem částic
a tápu po haluzi
která mě podrží
já přece všechno ztratila
čmeláky šťovík ptačí mléko
včelí vosk z divokých pláství
bouřky lemované hromničkami
kotě s bílýma tlapkama
a ještě stokrát víc
jsem zmarnila
jako bych nebyla
jako bych nežila
a přece
náhle a naposledy
laskaná
nejdražším jménem
Mámilá
Sartre zase říkal, že peklo jsou ti druzí. Já bych řekl, že peklo jsme my sami, zvlášť někteří. Ještě že si nic nepamatuju.
12.11.2021 20:50:35 | Kaprikorn
Dneska mi fakt není do smíchu, ale směju se díky Vám už podruhé! Nevím kdo to řekl - taky si moc nepamatuju, jenom samý zbytečnosti, jak vidno - že humor je, když se navzdory všemu smějeme, to je přesně ten případ.
(Teď jsem si našla, že je to něměcké přísloví. Německé! Mein Gott..:-)
17.11.2021 17:10:30 | Pamína
Říkáš, že jsi ztratila a přitom to u Tebe nacházím všecko a ještě mnohem více, Tvé oči vyprávějí krásu a verše jí jdou v patách, Mámilá Pamínko
26.09.2021 03:34:53 | Akrij8
Někdy bych u Tvých veršů potřebovala nápovědu.
Nápovědu, jak dýchat...Krásná...:-)
30.07.2021 15:14:47 | Dreamy
Pam
tohle je prostě
krása
taková ta poezie
kterou by chtěl člověk zarámovat
nebo zavařit do sklenice
P.
;-)
27.07.2021 21:49:44 | kaše
To je skvělý nápad, zavařovat poezii :-)
Směju se tomu. Vlastně mi připomínáš Cyrana z Bergeracu, ten zase vmyslel, že by se poezií mohlo platit! Taky pěkný.
A nesmím zapomenout poděkovat :-)
12.08.2021 16:34:15 | Pamína
stařenka vedle pultu a mámilá, a o té chvíli pak cestou nazpět přemýšlet, dělá to možná divy ...
21.07.2021 14:13:45 | Vivien
...všechno je ztraceno, jen já se ještě nenašel...;-)moc hezký text na zamyšlení...
21.07.2021 11:52:55 | Marten
V okamžiku, kdy je všechno ztraceno, je to výhoda, ne? :-) Kdo by u toho chtěl být?:-)
Dík...
21.07.2021 20:44:22 | Pamína
....Připoměla jsi mi i v tom "mém",jako kdyby něco v tom ohlédnutí bylo v nějakém jiném životě....něco je tak dávno,že to snad ani není pravda......krásně si to uchopila a vynesla na světlo.....Ji./úsměv/
Připoměla si tímto citát M.Kundery,který máš v profilu....."....učinit jeden okamžik lidského bytí nezapomenutelný a hodný nesnesitelného stesku."...
20.07.2021 21:57:34 | jitoush
Milá Ji, Ty jsi neuvěřitelná... to mě ani nenapadlo, že zrovna tohle pasuje na Kunderu!
A navíc jsi to skvěle pochopila, ano - jako by to bylo v jiném životě všechno, nepadnout to jméno. Děkuju moc za přijetí a propojení, je to moc hezký pocit.
21.07.2021 20:58:13 | Pamína
....Usmívám se a ráda se propojuji.....a doufám,že do konce roku tohoto se
nám to poštěstí i osobně......s Tebou Pam i dalšími....jak říkám....z oka do oka......Ji./úsměv/
21.07.2021 21:01:06 | jitoush