Radost vzrostlá v místech stínu
vyslovila kopretinu.
Trhej, trhej, život krátký,
času sotva... Na pohádky?
O životě
na tvé kótě?
Stejná čára táhne dlaní.
Mezi prsty odhodlání -
bílý lístek z terče zlata.
Stačí nebýt předpojatá
k přítomnosti čistých časů.
Tak proč trhat, trhat krásu?
Pro čí slzy... Mariiny?
Jen pod sluncem rostou stíny.
"Jen pod sluncem rostou stíny." ...ještěžě stíny nejsou tma...
úžasná báseň! ST
29.09.2021 11:27:03 | Sonnador
To je ale přenádherné, ach aach
28.09.2021 18:38:01 | kudlankaW
Jejdanánku,děkuji Ti. Tuhle jsem Tě pozorovala na záhonku jahod. Naživo poprvé v životě...
28.09.2021 18:40:23 | cestadolesa