Vcházela jitrem do oken
hrdlička křídel slunovratných,
po tváři v herbáří voničky z cest,
prach víry ulpívá v peří,
hnízda jež neunesl kmen
zpívala v soutoku opuštěných
ptáčata vylíhnutá z hvězd,
kolébku života zčeří.
Dvě dlaně laně v remízcích
upíjí mléčné dráhy třpyt,
kraj matřídouškou rozvoněl vzdech,
kde láska šla krokem nad splavem,
vzala si duše všech ztracených
a darovala světlosvit,
kde drozdi klepou snem na oknech,
procitnou srdce prokvétaná lnem.
.....Opět Tvá jedinečně léčivá...ze zahrady Tvé duše.....Ji./úsměv/
Budu se vracet Jiří...
10.10.2021 19:04:50 | jitoush
Jiříku,je krásná Tvá báseň a voní mateřidouškou, kterou mám tolik ráda.
06.10.2021 21:13:26 | Jaruška
A když dvě dlaně teplem přiloží, nelze odolat
30.09.2021 22:48:42 | Vivien
Myslím, že o tom mnohé víš, milá Vivien. Děkuji velice za vlídné navštívení.
30.09.2021 22:56:39 | Akrij8
nádherně voňavá a léčivá je tahle Tvá báseň, krása*
30.09.2021 11:46:37 | Sonnador
Děkuji Ti, milá Sonnador, jsem moc rád, že si chodíš natrhat. Krásný den přeji.
30.09.2021 22:44:53 | Akrij8
to je DOUŠKA MATEŘÍ PLNÁ jemných odstínů barevné vůně hvězd....Jiříku,prosím,tuhle si uložím..ST* :-D*
30.09.2021 11:40:41 | Frr