V SLUNCI
V SLUNCI
Když sčítáš kytky u potoka
babočky paví oka
tak láska, naděje a víra
po špičkách přijdou
o pár kroků blíž.
Kdo v slunci kráčíš
stíny tě provázejí
ale nikdy nedojdou.
Na modré hloubce nebe
prostřeš si
nevinného sebe
jako bys skočil
šipku do dětství.
A láska, naděje a víra
na křídlech básní
od Shakespeara
se ve tvých sluncích
narodí
a neumřou.
Když v slunci kráčíš
stíny tě vždycky doprovází
ale nedojdou.
babočky paví oka
tak láska, naděje a víra
po špičkách přijdou
o pár kroků blíž.
Kdo v slunci kráčíš
stíny tě provázejí
ale nikdy nedojdou.
Na modré hloubce nebe
prostřeš si
nevinného sebe
jako bys skočil
šipku do dětství.
A láska, naděje a víra
na křídlech básní
od Shakespeara
se ve tvých sluncích
narodí
a neumřou.
Když v slunci kráčíš
stíny tě vždycky doprovází
ale nedojdou.
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Poezie zrozená v kráse
15.10.2021 10:02:23 | Akrij8
Bez slunce svět ztratil by stíny,
byl by však ještě živý?
Vždyť obojí k životu patří,
stejně jako láska, radost i důvod k pláči...
Hezké, Honzo, ráda jsem četla... Krásný den přeji
14.10.2021 21:30:10 | Emily Říhová
....Hřejivá báseň....Ji./úsměv/
12.10.2021 20:53:08 | jitoush
Tož ta je pěkná, milunká, hřejivá poezie, s kapkou naděje.
12.10.2021 20:24:45 | Vivien
Děkuji, Vivien.
13.10.2021 07:59:30 | Honza W.
Kéž se vždy stín dotkne
..jen zlehla
láska, naděje a víra
svou cestu neztratí.
Ráda jsem četla
* ST:)
12.10.2021 13:23:44 | jenommarie