umělé ráno téměř vzato

Umělé ráno téměř vzato
(kolébkahloupéhospánku nespánku)

Jako zbytečná jepice se ráno probudil a ačkoli sám nechtěl, svou vizi zapudil,
Meka omega své existence zdá se mu tak ješitná, nebo snad zakletá?jako šifra sporného

taktu, která se zdá méně či více nezbytná….. Hledíc z okna ven pohlédl na velín nebeský, je to snad on?který ho vede k myšlenkám takovým, jistě pomyslel si,
Je to přeci jen ráno umělé, nebo snad domnělé?

Kdežto tento kód je stále zahalen černým hábem, hábem co nepropustí paprsek světla, háb pod kterém by myšlenka ráda kvetla, plačky se však ukrývá, pod ním,jenž pravdu zakrývá…….

Přijímá rozkaz………………………….¨
Pročpak ? Copak jsem snad sluha Váš? Nebo snad posel svého hloupého spánku?

Ne ne , vzepřu se,nechci být tvorem co má na kahánku, ačkoli jsem se jím už téměř stal
Pročpak ? ne je to tak,
svou vůli jsem už potrestal
Ale komu? Kampak poslat svou pohledávku osudnou…………………… není příjemce není odesílatel
Copak jste pro samou množinu zapomněli na něj? Na odpůrce režimu

Dluhopis ale přeci bude zaslán, zhasla i poslední svíce naděje,
a to si věříce,že ráno umělé je pouze v tvé mysli
zhmotněné a domněle, vstal a opět hledíce z okna na Velín nebeský, odhalil háb, háb se šifrou

temnou, háb který zhmotnil potulnou, smutnou, či myšlenku nutnou,
vize hloupého spánku