černá skříňka

můj kamarád Petr
to měl všechno pěkně na háku
proplouval životem
jako loďka azurovými vodami

dařilo se mu

měl krásnou ženu
veliký dům
spousty peněz

na co sáhl
se proměnilo ve zlato

zato se mnou
to šlo od desíti k pěti

ve svých padesáti letech
jsem žil sám
v pronajatém jednopokojáku
a měl jsem mizerně placenou práci

znali jsme se od dětství
vyrůstali ve stejné čtvrti
měli podobně rozdané karty
akorát na jednoho se usmálo štěstí
a k druhému se otočilo zády

občas jsme spolu zašli na večeři
během které
mi Petr vyprávěl
co všechno se mu zase podařilo
a jaký měl úžasný tah na branku

já jsem o svém životě mlčel

on pak za nás oba zaplatil
dal servírce ohromující spropitné
usmál se na ni bílými zuby
a odjel do svého velikého domu
pomilovat krásnou ženu

já se většinou
po zbytek večera
o samotě opíjel
a přemýšlel jsem
proč on má v životě takové štěstí
a já ne...

Petr byl velkorysý
občas mi dal nějaký drobný tip

pokaždé jsem posbíral všechny své peníze
a vložil je do investice

za několik dní (podle
jeho instrukcí)
jsem prodával
a vždycky to něco hodilo

on mezitím uzavíral další obchody
a připisoval si zisky

pozoroval jsem ho
jak se mu daří
a vrtalo mi hlavou
jak to dělá

jeho informace byly přesné
predikce mu vycházely
a mě mrzelo
že mi to štěstí
dávkuje jenom sporadicky

sice jsem si přišel
k pár penězům
nemohl jsem se ale
pohnout z místa

bylo to frustrující

potřeboval jsem tomu přijít na kloub
rozhodl jsem se
že ho začnu sledovat...

časem vyšlo najevo
že skoro nikam nechodí

svá rozhodnutí
o investicích
dělal výhradně ve svém domě

každý večer
se v jeho pracovně svítilo
byl tam asi půl druhé hodiny
potom zhasnul
a šel spát

druhý den ráno
nasedl do svého auta
jel do města
tam zadal svému makléři
pokyny k nákupu
nebo prodeji
a vrátil se domů

po zbytek dne si užíval života
plaval v bazénu
jezdil na koni
se svojí krásnou ženou přijímal návštěvy
a nakonec
večer
se opět svítilo v jediném okně

takhle to šlo stále dokola
jenom občas
k němu přijela dodávka
a zřízenci mu do domu
nanosili další peníze
které vydělal na burze

napadlo mě
že zakopaný pes
bude v těch jeho večerních seancích...

jednou jsem se tedy připlížil
až k domu
a pootevřeným oknem pozoroval
co se děje uvnitř pracovny

po nějaké době vešel Petr
pečlivě za sebou zamkl dveře
podezřívavě se rozhlédl po místnosti
a pak přistoupil k trezoru
ze kterého vyndal černou skříňku

byla celá otlučená
s klikou na boku
jedna stěna jí chyběla
a to místo
bylo zakryto černým sametem

vypadala jako starodávný fotoaparát
akorát byla větší

Petr donesl skříňku na stůl
vedle ní položil sešit
a psací pero

nervózně se usadil na židli
prostrčil hlavu sametem dovnitř
a zatočil klikou na boku

ve skříňce to zajiskřilo
Petr sebou několikrát škubnul
a pak zůstal nehybně sedět
s hlavou uvnitř

udiveně jsem ho pozoroval

nakonec jsem to ale nevydržel
opatrně otevřel okno
a vlezl dovnitř

přistoupil jsem k němu
zaklepal mu na rameno
a zeptal se: ,,Petře
jsi v pořádku?,,

on ale nijak nereagoval
vůbec mě nevnímal
byl jako v transu
zůstal s hlavou ve skříňce
a něco si tam uvnitř
pro sebe povídal

chvíli jsem čekal
pak ve mně ale převládl pocit
že už to trvá dlouho
a dlaní jsem praštil
do skříňky
až to zadunělo celou místností

Petr prudce vyndal hlavu
vyskočil
a zakřičel: ,,tohle
už nikdy nedělej,,
pak udiveně dodal: ,,kde
ses tu sakra vzal?,,

zatímco jsem mu vysvětloval
že jsem měl o něj strach
on vzal pero
a sešit
a začal si zapisovat nějaká čísla

vytrhl jsem mu sešit z ruky
a povídám: ,,co
to je?,,

Petr zůstal stát a přemýšlel
po nějaké době se znovu nervózně rozhlédl
a pošeptal: ,,dobře
povím ti, o co tady jde
musíš mi ale slíbit
že to nikdy
nikomu neprozradíš,,

podal jsem mu sešit
a slíbil
že si to vezmu do hrobu

on si dával načas
bylo vidět
že se mu do toho nechce
pak se ale pomalu rozpovídal

řekl mi
že už jako malý kluk
tu skříňku
našel na půdě

dlouho si s ní jenom hrál
měl v ní schované poklady
pak se ale ve skříňce
začaly dít divné věci

zkoumal ji
a časem zjistil
že je v ní
vidět budoucnost

jeho zvědavost zvítězila
a tak se do ní začal dívat

přerušil jsem ho: ,,a
teď tam vyhlížíš
burzovní výsledky...,,

Petr sklopit hlavu
a odpověděl: ,,ano,,

docela se mi ulevilo
že není tak geniální

na druhou stranu
mě pěkně štvalo
že to přede mnou
celou tu dobu tajil

řekl jsem mu: ,,brácho
já se teď do té skříňky naložím
jako do vany
a všechno to tam v budoucnosti
pěkně omrknu,,

on mě ale opravil: ,,to
není tak jednoduché
každý večer
můžeš položit jen jednu otázku
a funguje to maximálně
týden dopředu,,

usmál jsem se na něj
a odpověděl: ,,já
se s tím nějak poperu...,,

seděl jsem před skříňkou
a dostával od Petra
poslední instrukce

nakonec jsem nadzvedl
černý samet
a vsunul hlavu dovnitř

divně to tam páchlo
všude byla tma
snažil jsem se rozkoukat
bylo to ale marné

s vědomím
že si od té chvíle
budu každý večer
vylepšovat svoji budoucnost
položil jsem jednoduchou otázku
a zatočil klikou

chtěl jsem vidět
jak se budu mít za týden

najednou mě oslnila bílá záře
instinktivně jsem sebou trhnul
a zavřel oči

za chvíli vše pominulo
a já oči otevřel
vstříc své budoucnosti

ve skříňce byla ale tma

rozhlížel jsem se
neviděl jsem však nic jiného
než tu tmu

zaklel jsem
a vyndal hlavu ven

otočil jsem se na Petra
a vztekle řekl: ,,vždyť
ten krám nefunguje,,

a on na to: ,,jak
nefunguje?,,

vstal jsem a povídám: ,,zeptal
jsem se
jak se budu mít za týden
a je tam jenom tma,,

Petr vyhrkl: ,,ty jsi
tam měl
na tuhle otázku tmu?,,
potom
ode mě začal pomalu couvat
a tiše řekl: ,,to
ale znamená smrt...,,