PseudoMefistofela

A na tom kostele, od Emauz naproti, stojí dva andělé, chci si je vyfotit.
Jenže se vzpírají, chytit se nedají.
Vědí, že jako vždycky, můj cíl je erotický.
S růžencem za pasem a s biblí v batohu, na Karlák zašla jsem, stojím teď na rohu.
Faustovi sděluji, v čem jsem se zhlídla, že děsně miluji hebounká křídla.
Vyzvídám (a to mu vadí), kde najít elixír mládí.
Vědí to světice.... holky i babice - na faře, ba i v baru, jen anděl má tu páru.
Pomocí magie (Na tu mne užije!)...čáry a omamy..., za sedmi horami...
a z blínu jemný pel...., vařit to v nádobě....
Stvořím si Sirael ! Leč v mužské podobě.
Takhle to běží....stojí ..i leží ...už celá staletí...
Odhodím kabát.., i sukně odletí,
cestou na Sabbat, na dlouhém koštěti...