Poštovní schránka kvete oranžově
Poštovní schránka kvete oranžově
Křičící žena
se dává všanc
nabízí vše, co má
hlavně intimitu
Nenechává si ani dětství
a tím mě vrací do mého
Do palčivosti poznávání
vrat hasičárny
zahrnutých sněhem
Do jezírka
se zábradlím vedoucím pod led
Do výkřiku
oranžovosti poštovní schránky
topící se v bělobě sněhu
Do koláče zvratek
Zamrzlých na schodech hostince
kde měli jen hovězí na houbách
Do tichého rozhovoru
pouliční lampy
a závěje pod ní
Do vydařených i nevydařených
lidských podniků
anonymně svěřovaných
cizímu dítěti
Žena plane
oranžovým ohněm
uprostřed mé bílé prázdnoty
Vrata hasičárny
jsou ale zahrnuta sněhem
Žena si svléká ohnivé šaty
pod nimi se objevuje bělostné tělo
dole stále hoří
Jezírko s vodou
ale pokrývá led
Napovídá mi
mám jí poslal vzkaz
Dotýkám se jejího podbřišku
myslím na centrální poštu
která se tam ukrývá
Uvědomuji si poštovní pytel
hned za kovovými kývajícími se zuby
ve štěrbině úst
Pytel se vyhodí
pohlednice s kódem slov
skončí jako zvratky před hostincem
rozhovor se zdrojem světla
se neuskuteční
Nenadešel přesto čas
odpovědět na vzkaz v láhvi
uvolněný z krusty
dětské úzkosti?
Tichá žena
mi po návratu
vložila do rukou hrnek horkého
heřmánkového té s medem
pro zklidnění
Šuměním letky sov
s křídly větví smrků
přeskakoval potok
z kamene na kámen
aby nezamrzl
Tichá žena
byla o 200 dní cesty napřed
na konci léta
jako obvykle
Komentáře (11)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
...Vzpomínky někdy řeknou mnohé.....zvláště když se na ně díváme po čase jinak......Ji.
18.01.2022 20:15:11 | jitoush
Milá Jitoush, děkuji. Jsi citlivá čtenářka. Jsi zřejmě velmi jiná, než jek mi Tě dříve evokoval Tvůj nick name. Díky.
19.01.2022 09:01:38 | Kaj
...Zajímavé.../úsměv/....je pravda,že nick může otevřít určitý šuplík náhledu na nositele,ale jak zásadně nedávám po mých zkušenostech na první dojem,byť mnozí o tom člověka přesvědčují/to teď anebo nikdy/,tak v tomto případě mi více do karet toho kterého autora dává nahlédnout to,co a jak píše,zkrátka jeho tvorba......byť jsem si vědoma,že i to nemusí říci to podstatné....to jen na okraj....Ji./úsměv/
19.01.2022 10:18:53 | jitoush
Bez prvního dojmu to nejde :-). První dojem už nenahradíš.
19.01.2022 10:23:30 | Kaj
...To ano,je to ten první střípek do mozaiky...ale už jsem si ověřila,že i když první dojem byl všelijaký,tak když jsem tomu dala prostor a poznávala jsem dál,tak se ten člověk rozvinul,projevil a mně se naprosto proměnil
ten první dojem,ta bytost se krásně vyloupla....někdo zkrátka potřebuje čas....tož tak....ale nemám ambice s Tebou sáhodlouze polemizovat....respektuji Tvůj náhled....Ji./úsměv/
19.01.2022 11:04:49 | jitoush
Milá J., nemám to jen s Tebou. Poznal jsem jednu ženu, je pragmatická, jadrně se vyjadřuje, je ve spěchu. Až po letech se ukázalo, co všechno zná, co umí. Nevím, co dalšího se ukáže po dalších letech.
Když se s někým setkávám, mám dvě otázky: Co je to za člověka? Jak dobře to asi dovedu poznat?
Myslím, že je pro nás velmi důležité brzy zjistit, s kým máme tu čest. Myslím, že na to máme vybudované velmi citlivé a důmyslné senzory. Pak s tím člověkem sedíme a bavíme se o kravinách, jen abychom příliš brzy neodkryly karty jeho senzorům. Asi to tak má být.
Jací jsme? Máme temnou stránku, ve které bychom byli schopni přisluhovat u osvětimských pecí. Většina z nás se této stránky bojí, snaží se ukázat svým protějškům, že jí nemá. Bojíme se, že z temné stránky něco prosákne, vyčerpává nás to. Takto jsem to nakoupil u Nory Vláškové, která je skoro jistě jungiánka.
19.01.2022 13:42:45 | Kaj
...Ano...je to tak...každý máme v sobě Světlo a Stín....o něčem ani nevíme a projeví se to v okamžiku krajní situace nebo i situace běžné,něco tušíme,něco jistojistě víme.....sebepoznání je proces...a za nás mluví především to,co tvoříme,ne slova.....sebepřijetí a přijetí.....ale vlastně nemám ambice tady a teď něco rozpitvávat.....to ne...jen se usmívám,jak se od nicku člověk může dostat zasejc jinam....tak hezký den.....Ji./úsměv/
P.S.A ještě malá poznámka.....je to i o energiích....jak vzájemně na sebe působí.....s někým je nám dobře,ani jej vlastně ani pořádně neznáme a někdo nám nesedne,ale neznamená to,že je špatný člověk....je to opravdu o těch senzorech a intuici......o otevřenosti...
19.01.2022 14:01:20 | jitoush
Moc se mi líbí, jak píšeš
18.01.2022 16:46:57 | Lexi
Milá Lexi, to co jsem tehdy na těch horách opakovaně zažíval, patří asi k tomu nejsilnějšímu, co se mi kdy dělo. Je to také to první, čím jsem se zabýval ve psaní. Myslím si, že dítě má zvláštní roli, která nabízí daleké průhledy. Dítě ještě může být vypřaženo z pěny dní. To, co vidí, je pro něj důležité, nezavírá před tím oči. Dítě může být oslněno tím, co vidí. V jeho zorném poli se pohybují bloky reality, narážejí do sebe, drtí se, odstrkují se. Dítě může vidět duše ostatních, jako by to byl prázdný prostor uvnitř kaplí a kostelů.
Trochu mám obavu, že to, čím se nyní zabývám, je dost temné. Nebudu ale před tím uhýbat. Alespoň se budu snažit. Díky, pokud Ti to nevadí.
Teď to hlavní: děkuji za Tvá milá slova.
19.01.2022 09:00:14 | Kaj