V lese, tam za křovisky s trny,
starý chrám, zrcadel je plný,
do síně chrámu právě dnes,
zavítal starý vzteklý pes.
A hned jak vstoupil vrčet začne,
tu odpoví mu počtem značné,
odrazy jeho v zrcadlech.
Štěkot je slyšet v prázdných zdech.
A čím více se ten pes vzteká,
tím víc ho jeho obraz leká,
Je jasné, co ho nemine.
On vyčerpáním zahyne.
Nic neděje se bez příčiny.
Časem do chrámu vstoupí jiný,
ocasem vrtí v sloupoví,
obraz mu stejně odpoví.
Věřte úměra je to přímá,
na každém je, jak život vnímá,
a aniž bych vás naváděl,
život je plný zrcadel.
Moudré a to se cení.
Hezký den ... Zas mám !
A já jdu tedy a hned vrtěti !
Svým způsobem !
Na své rozsáhlé písečné pláže !
S houpačkou uprostřed.
26.01.2022 12:18:49 | Fialový metal
Pravda, to není humor, protože jsi zapomněl doříct, že křivých zrcadel. :-))
26.01.2022 10:26:57 | Lighter