KDO JE KDO

Ani nevíš, Jitko, jak Ti rozumím! ;-) S mou pamětí je to podobné a také jsem vždy obdivoval Meluzínu, jak dokáže vyprávět o svém životě a okolí v minulosti a jaké úžasné detaily si pamatuje a ještě to umí krásně okořenit i takovou až mystikou, škoda, že se tu už neobjevuje. Mám o generaci staršího kamaráda a jeho život vydal (skutečně doslova) za několik životů, čím vším prošel a čeho všeho dosáhl, dosud je velmi aktivní a činorodý. Vydal i autobiografickou knihu a natočil sérii vzpomínání o svém životě pro rozhlas, je to velmi živé, čtivé a poslouchatelné a já vždycky jenom žasnu, jak je možné, jaké podrobnosti ze svého pestrého života si pamatuje, tiše mu závidím a nechápu... :-) Ale je to myslím i o druhu paměti - já ji zkrátka asi nemám konkrétní, ale abstraktní. Ukládají a vrství se ve mně spíš pocity, i ze setkání s různými lidmi, které si neustále zobecňuji, a konkrétní zážitky, tváře, jména, fakta se kamsi postupně ztrácí, až zcela zmizí. Asi to nějak souvisí i s intuitivním uvažováním a přemýšlením, nebude to snad jen obyčejný Alzheimer - ale kdo ví... :-)) Někdy jsem ovšem rád, že se ve mně to konkrétno moc neukládá, aspoň se k minulosti nemám důvod příliš upínat a můžu se stále těšit na to, co ještě přijde... :-)

05.02.2022 17:02:32 | Amonasr

...Děkuji...tak aspoň nejsem tak úplně osamocena s tím svým vnímáním a paměťovými stopami....Ji./úsměv/...Hlavně ať nezapomeneme,kdo jsme a kudy jdeme i s tím vším,co k tomu patří.....ráda bych odcházela pokorně,ale "živě"....určitě mi rozumíš,jak to myslím.....při vší úctě k tomu "přechodu"....ale teď se těšme a pamatujme si ty pocity krásy...ty ano...v srdci..../úsměv/

05.02.2022 17:45:43 | jitoush

Ano, myslím, že si naprosto rozumíme... :-)

05.02.2022 17:47:29 | Amonasr

To stojí za zamyšlení :-)

05.02.2022 16:47:47 | Amonasr

To jsi skvěle vystihl ;-))

05.02.2022 16:46:28 | Amonasr

Je mi ctí, že Tě oslovila - děkuji :-)

05.02.2022 16:45:42 | Amonasr

Bezva verše - škoda jich jen do komentáře ;-)

05.02.2022 16:45:15 | Amonasr

Nemusí, ale může, jeden nikdy neví... :-) Myslím, že každý má v sobě nějaké zasuté vzpomínky, které vědomě či nevědomě vytěsnil a které tím přesto nezmizely, i když se v zrcadle nezjevují... Do tří let vlastně nemáme žádnou paměť a přesto je to věk, během nějž se již z podstatné části osobnostně formujeme - ale to je jen jedna z řady možností. Nicméně tohle není psychoanalýza, takže rozumět ani není tak úplně třeba - stačí jen procítit... ;-)

03.02.2022 17:18:09 | Amonasr

chmmm, rozumím, ve smyslu cítění, jaká psychoanalýza simtě:)

hele vím co píšu... já si tedy věci před třetím rokem života pamatuju, a bohužel jsem měla takovou paměť, že jsem si asi do 25 pamatovala vpodstatě vše... naučila jsem se zapomínat, abych se nezcvokla... co nepotřebuju pryč s tím... ale mluvím o něčem jiném, nemusí být přeci nic zasuto, když člověk nechce a pravidelně uklízí - dělám to tak... chvíli to trvá než se člověk s některými věcmi vyrovná a srovná, ale pak - zůstanou vzpomínky jako na film, bez té emoční angažovanosti... a jsou na to i techniky, které se dají naučit, když to člověk nemá přirozeně... jde o to, že na tebe nemusí ze zálohy nic vyskakovat...

no to sis naběhl, že?:D kdybys napsal jen dík, nemudruju ti tady - mám dnes mudrovací totiž;)

03.02.2022 17:27:43 | Sonador

Proč naběhl - nemám chuť ani potřebu se přít. Nicméně Tvé tvrzení o tom, že si pamatuješ vše dokonce už před třetím rokem života, mi přijde hodně troufalé a sebeklamné, proč Ti ho ale brát? Podobné mudrování ovšem přesahuje literární rozměr zdejšího serveru a se zavěšeným dílem samotným už nemá společného vůbec nic, odvádí naopak pozornost jinam, což se přiznám mi není jako autorovi úplně vhod. Nicméně vzhledem k tomu, že je Liter nejen amatérský literární server, jak sám sebe deklaruje, je chtě i nechtě sociální sítí a nevyhne se tak občas jejím obvyklým úskalím, s tím nezbývá než se smířit a zachovat si pokud možno nadhled. Díky tedy za blahosklonné poučení, že jsem měl za Tvou polemickou poznámku jen poděkovat a víc se k ní nevyjadřovat - nějaké poučení si z ní jistě beru, i když trošku jiné... ;-)

03.02.2022 17:55:07 | Amonasr

jejda, to mě mrzí, já to nemyslela zle... nemám tyhle osobní komentáře taky v oblibě, a vpodstatě je sama neprovozuju - zdálo se mi, že mě popichuješ s tou psychoanalýzou, a s tím mudrováním se mi zdá, žes začal ty, tak jsem ti to chtěla vysvětlit... ne tě poučovat;)
ale vždyť mluvím o sobě (což nedělám ráda) tak co se tě dotklo? a neříkám, že si pamatuju vše před třetím, ani absolutně vše potom - jsem tušila že to nemám dělat:)

03.02.2022 18:04:44 | Sonador

ještě teda... napsala jem "asi rozumím" právě proto, že to mám jinak a tvá báseň mě vlastně malinko vystrašila...
ale sama bych byla radši, kdybych občas něco zapomněla, nebo vytěsnila... tak, snad budu víc k pochopení;)

03.02.2022 17:45:37 | Sonador

Omlouvám se za vystrašení, ale tak trochu to byl i záměr, ostatně i tu hudbu jsem k tomu proto zvolil takovou, jakou jsem zvolil. Doufám jen, že jsem nepřekročil míru toho, co by nemělo doopravdy ublížit ani senzibilnějším jedincům... Vše dobré ;-)

03.02.2022 17:58:32 | Amonasr

...já to prve psala s takovým nadhledem, ta písmenka no, tak myslím, že jsem se nakonec snad domluvili;)

a ještě jednou teda - ta báseň je dobrá a silná, takže se povedla*

03.02.2022 18:07:21 | Sonador

:-D) Vy jste se s Vivien snad domluvili... :-)))

03.02.2022 17:10:59 | Amonasr

...ani ne...;-)až ted čtu co psala...;-))

03.02.2022 17:24:46 | Marten

Tím líp ;-))

03.02.2022 17:33:24 | Amonasr

:-D) Tos mě fakt rozesmála - suprová reakce :-)))

03.02.2022 10:39:04 | Amonasr

:-)

03.02.2022 11:56:55 | Vivien