jestli si to neuhlídáš

 
vybral jsem stůl pro dva
až vzadu
aby jsme měli klid

Petr si sedl proti mně
objednali jsme pití a já začal:

když máš zdravé děti

když máš konečně veliký dům
tak veliký
že jej nestíháš ani užívat

když ti v garážích hnijí vysněná auta

když v různých městech
dáváš lidem domov
a práci

když nakupuješ komodity
a umělecké předměty
aby se ti peníze nekazily

když se ti v padesáti postaví
a ojíždíš holku
co má rozum
a její tělo má profil přesýpacích hodin

když si konečně vážíš maličkostí
jako že jí můžeš podržet dveře
nebo vrhnout zlej pohled
na ty
co by jí chtěli ublížit

tak
to je ten čas
kdy
nabydeš dojmu, že máš vyhráno

ovládne tě pocit štěstí

v horším případě
pýcha...

pak okolo tebe
začnou umírat vrstevníci

v některých situacích
ti to vyřeší problémy
v jiných
přidělá vrásky

dál
časem
se ti po chlastu
začne dělat blbě
a konečně pochopíš rčení: ,,mít už dopito,,

pak začneš mít strach

z televizních novin
z bulky v podpaží
z lidí
co by tě mohli opustit
co by mohli přijít

budeš mít strach
i z dopisu ve schránce

a když si pro něj přeci jen půjdeš
budeš se ohlížet

možná
přestaneš vycházet ven úplně

nakonec už nebudeš ani spát
protože tvé sny budou za trest

začneš pochybovat

budeš nevěřícně kroutit hlavou
schovávat se za cynismus

a když začneš
pochybovat i sám o sobě
tak to bude špatný

protože
to už bude za čárou

to si totiž vezmeš do úst Boha
a ten
ti to dá
pěkně sežrat

bude to peklo
kamaráde

protože on nedopustí
aby někdo zpochybňoval jeho dílo

spadneš na zem
rovnou na držku
a budeš muset začít
zase od začátku

tentokrát bez sil

tak si to dobře promysli
jak s tím naložíš
protože
jestli
si to neuhlídáš...