Psát o štěstí
o světle
o kráse
jako srnci
když krajinou
pádí
za hvězdnou
mlhou
a ztraceným
mládím
najdeš mne
v jabloni
v maliní
v pohádce
půlnoční květ
co za bouře
zrozen
je nesnadné
projít se
hořem
snad laň
tím trním
cestu si
proklestí
ke kráse
ku lásce
ke štěstí
jako dva
vrabčáci
před deštěm
ukrytí
nikdo tě
lásko má
nechytí
jsi vážka
nad vzedmutou
hladinou
honíš se
za slovy
za snem
a vidinou
1.8.2021
...Tak nějak mi v mysli vytanulo,že by se ten proužek básnivý mohl nalepit na strom nebo na stožár nebo na lampu....prostě tak...zpráva pro srdce....Ji.
12.02.2022 10:33:25 | jitoush
mám ráda tyhle čtené jedním dechem, jinak by kouzlo nefungovalo a vážku, ani laňku jsme nezahlédli. ST :-))
11.02.2022 02:40:24 | Iva Husárková
Čtu ji teď znovu Son, měla jsem dát ST, omlouvám se. Je "rozpůlená" a za dvě básně, je štěstí, se proklestit, ke snům, co nejsou vidinou a neuhoní nás.
10.02.2022 23:37:48 | Vivien
tuhle písničku si vybral můj brácha, když umíral
básnička je pěkná
ale ten sloup
proč?
10.02.2022 22:37:56 | Yry
...je to krásná píseň... ale asi ji máš spojenou s bolestným*
když jsem ji sem dnes znovu dávala, napadlo mě udělat aspoň větší mezery... a ono to nefunguje, máš to číst na jeden nádech, celkem rychle, jako když zvolna seběhneš schody... chápu, že to asi nesedí každému;) ...dobře, tak na dva, nádechy:)
10.02.2022 22:55:56 | Sonador