.
tak jako každý jídlo
který začínáme tím
že orestujeme cibuli
píšeme věci
znova a znova
protože to stejně nikdo nepozná
.
spotřebovanej životem
jako kartáček na zuby
slyším víc a víc mámino
jdi spát
je už pozdě
.
a já pořád nevím
jestli to všechno stačí
když mně to stačí
.
To je dilema. Člověk roste a chce růst rychleji a víc. Pak ke stáru zjistí titul pána z Nemanic. Je dobré si ujasnit svůj pocit ze života. Ten se každopádně prožije. Z krematoria se kouř... jen do nicoty rozplyne. To je dilema... o míře.
22.02.2022 22:06:26 | šerý