Skutečnosti odchází,vzpomínky zůstanou...a Ty v mých myšlenkách navždy

Kdo otevírá moje vzpomínky,
je tím největším trnem
v mém srdci.
Kdo kráčí po mých snech,
tiše našlapovat musí.

To Ty jsi to světlo,
které mě s každým ránem zraňuje.
Odcházíš s mým snem
a doufáš,že se nebudu bát,
prožít další den.

Ta bolest je semnou
z lásky a citu,
když hladíš mě
už jen ze soucitu.

Teď bez Tebe
v ní musím zůstat stát,
protože je jen jeden způsob,
jak milovat.